Mladého vědce baví téma nových politických stran

Zabýváte se tématem nových politických stran. Co Vás na něm fascinuje?

Politické strany zejména v kontextu politických systémů zemí středovýchodní Evropy patří mezi nejvlivnější politické aktéry a mají v podstatě monopol na reprezentaci politických zájmů. V této situaci, kdy ostatní alternativy, jako například sociální hnutí, odbory nebo jiní aktéři občanské společnosti, mají slabý vliv na politický vývoj, mě zajímá a zajímalo, proč řada politických stran funguje poměrně netransparentně a není zřejmé, kdo a jakým způsobem reálně ovlivňuje rozhodování uvnitř.

Žijete v Nizozemsku a v České republice jste jen pár týdnů do roka. Můžete situaci z hlediska témat Vašeho výzkumu v obou zemích srovnat?

Asi největší rozdíl, co se politických stran v Nizozemsku a v ČR týče, je v počtu stran zastoupených v parlamentu, respektive ve fragmentalizaci stranického systému. Vzhledem k tomu, že narozdíl od ČR v Nizozemsku de facto nejsou politické strany limitovány minimálním počtem hlasů, který musí získat pro vstup do Tweede Kamer (ekvivalent Poslanecké sněmovny), je tam zastoupeno řádově více stran než u nás. Z tohoto důvodu je nejen obtížnější složit vládní kabinet, ale není výjimkou, že složitá jednání o koaliční vládě trvají i déle než celý rok – což je situace, ve které se nyní nizozemská politika nachází. Kromě fragmentalizace stranického systému stojí za zmínku i to, že nejen v ČR jsou politické strany napojeny na byznysové zájmy, často se jedná o velké banky či další finanční instituce. 

V rámci SYRI analyzujete strany politických podnikatelů a jejich vliv na stranický systém v ČR. Rozvíjí se tento fenomén nějak v čase?

Tento fenomén provází mou vědeckou práci v podstatě od samého počátku a tomuto typu stran se věnuje i kniha, kterou jsem v loňském roce publikoval v nakladatelství Routledge. V ČR se o tomto typu stran začíná mluvit poprvé v souvislosti se stranou Věci veřejné a do popředí zájmu se dostal po úspěchu hnutí ANO. Jako důležitý milník ve vývoji těchto druhů stran považuji chvíli, kdy nejdříve Úsvit, ANO a poté i SPD v podstatě nahradily ideovou soutěž mezi politickými stranami na pravo-levé bázi konfliktem mezi těmito protestními stranami a tzv. establishmentem reprezentovaným liberální pravicí. Další krok, který vnímám i jako symbolicky podstatný, byla chvíle, kdy tyto typy stran začaly reprezentovat jedinou opozici v Poslanecké sněmovně.    
 
Co Vás na práci vědce nejvíce baví?

Rád dělám rozhovory s politiky a baví mě prezentovat a diskutovat výsledky výzkumu na akademických konferencích.

Můžete srovnat pozici vědce v Nizozemsku a ČR?

V Nizozemsku jsem byl během svého působení na Leidenské univerzitě doktorandem na externí bázi, takže jsem neměl takovou možnost spolupráce s širším týmem vědců, jako mám v ČR. Z toho důvodu mi, hlavně tematicky, vyhovuje možnost spolupracovat s řadou kolegů, jejichž výzkum se zaměřuje podobným směrem.

V čem je v tomto směru podle Vás projekt SYRI unikátní?

Přesně v tom propojení kolegů z více pracovišť, kteří se zabývají podobnými tématy a mají možnost v rámci výzkumu spolupracovat. Unikátní mi přijde projekt v tom, kolik prostoru dává juniorním vědcům.