Mladá vědkyně se zabývá reprodukcí

Jsou společenské vědy v českém prostředí dostatečně oceněny? Nepokulhávají za přírodními?

Přírodní vědy, vědkyně a vědci se těší mé velké úctě a dělá na mne dojem, že i úctě široké veřejnosti, mezi níž se ovšem najdou jedinci, kteří sociálními vědami opovrhují či se pokouší naše poznání bagatelizovat, neboť jsou přesvědčeni, že společnost a její chování je jednoduše uchopitelné skrze jejich individuální zkušenost. Poskytování objektivních informací je o to důležitější a věřím, že se najde dostatek lidí, kteří to vidí stejně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí před několika dny zveřejnilo koncept důchodové reformy, proti které se ozvali demografové. Jaký je Váš názor na tuto otázku?

Čistě z odborného demografického pohledu si dovolím upozornit na nedávno vydané stanovisko České demografické společnosti, ve kterém je na výpočtech dr. Fialy pěkně ukázáno, jak důležitá je volba ukazatele. V demografii se analýzy provádějí buď z transversálního pohledu (na tzv. syntetické kohortě lidí). To sice umožňuje vyčíslit meziroční změny v chování populací, zároveň jsou ale tyto ukazatele velmi citlivé na výkyvy v důsledku extrémních událostí, jakou byla například zvýšená úmrtnost v době pandemie. Druhou možností je analýza z longitudinálního pohledu, kde pracujete se skutečnou kohortou narozených. Hodnoty longitudinálních ukazatelů nejsou tolik rozkolísané a lépe odrážejí realitu, a proto kolegové ve stanovisku navrhují, aby bylo pro stanovení věku odchodu do důchodu pracováno právě s longitudinálním ukazatelem – generační nadějí dožití. V kontextu celé problematiky důchodové reformy jde sice jen o malou část, ale proč ji neudělat nejlépe, jak to jde. 

Jaké je Vaše hlavní výzkumné téma?

Ve svém výzkumu se věnuji procesu plodnosti, především proměně časování plodnosti a příčinám pozdní reprodukce. V současné době se s kolegyní zaměřujeme na rozdíly manželské plodnosti v 18. století a na počátku 19. století – tedy v době před tzv. první demografickou tranzicí, v jejímž průběhu dochází kromě poklesu úrovně úmrtnosti také k poklesu úrovně plodnosti – a na přelomu 20. a 21. století – tedy v období, kdy v Česku běží tzv. druhá demografická tranzice, v jejímž průběhu dochází k poklesu plodnosti pod úroveň prosté reprodukce.

Na čem dalším v rámci projektu SYRI pracujete?

Jsem nadšená, že byla v rámci projektu mimo jiné navázána i spolupráce s Ústavem zdravotnických informací. A aktuálně se společně s kolegyněmi zaměřujeme na podrobnou analýzu reprodukčních drah českých žen a pozorovaných dopadů pandemie covid-19 na plodnost, která mezi lety 2021 a 2022 výrazně poklesla a údaje z Českého statistického úřadu pro první tři čtvrtletí roku 2023 naznačují další pokles.