Sdílejte

Tiskové zprávy

Zdravotní rizika u seniorů porostou

17.10.2022

Klimatická změna a stárnutí české populace budou do budoucna zvyšovat nároky na české záchranné složky. Zda jsou na krize typu požárů v Českém Švýcarsku nebo tornáda na jižní Moravě připravené, budou zkoumat vědci z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Česká populace stárne a stěhuje se na venkov, což také změní strukturu výjezdů. Přibude i těch souvisejících s vyššími teplotami, na což je nutné se také připravit.

Vlny veder představují výrazné zdravotní riziko zejména pro křehké seniory, kteří mohou trpět kombinací různých onemocnění, vysokým tlakem, porušenou termoregulací nebo sníženými pocity žízně. V důsledku toho pak častěji trpí akutními zdravotními příhodami, mohou trpět dehydratací či závratěmi, které zvyšují rizika pádů a podobně. „Zároveň rady, aby senioři a seniorky ve vedrech nevycházeli z domu, ovlivňují jejich fyzickou aktivitu i sociální vztahy, mohou zhoršovat psychickou nepohodu a vyústit až v deprese a úzkosti. Jedná se tak o provázanou spirálu událostí,“ uvedla výzkumnice SYRI Lucie Vidovićová.

Vědci se shodují, že krizové situace typu rozsáhlých požárů, povodní a podobně u seniorů a seniorek zvyšují riziko smrti v přímém důsledku události, snižují naději dožití a zhoršují kvalitu života. „Tyto krizové situace zároveň významně snižují dostupnost zdravotní péče, komplikují, až znemožňují léčbu chronických onemocnění, mají často devastující dopady na mentální a fyzické zdraví seniorů, a řadu dalších dopadů na psycho-sociálně-ekonomické aspekty života ve vyšším věku,“ uvedla Vidovićová.

Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že senioři a seniorky jsou častějšími obětmi krizí, než by to odpovídalo jejich podílu v populaci. Například 75 % obětí na životech v hurikánu Katrina v roce 2005 bylo ve věku 60 let a starších; 56 % obětí tsunami v Japonsku v roce 2011 bylo ve věku 65+. „Podobná čísla máme u obětí lesních požárů v Portugalsku, nebo u zpráv o nadúmrtnosti v případě vln veder. Notoricky známé jsou pak podíly obětí vyššího věku v pandemii COVID-19,“ uvedla Vidovićová, která společně s kolegy bude nyní studovat situaci v Česku.

Z dat pak vědci SYRI nachystají metodiku, která pomůže modifikovat budoucí zdravotní péči „v první linii“. Jedním z klíčových cílů je zmapovat současnou situaci v oblasti přípravy na stárnutí populace na pozadí běžných činností záchranných složek a v oblasti strategické připravenosti na krizové situace nesené klimatickou změnou a souvisejícími výkyvy počasí a přírodními katastrofami. Následovat bude příprava intervencí pro zajištění ochrany zdraví a podporu profesionálů, kteří ochranu zdraví seniorů v krizi poskytují.

Kontakt pro bližší informace: Mgr. Lucie Vidovićová, PhD., email: vidovicova@fss.muni.cz, tel. 602 515 886

Kontakt

Mgr. Lucie Vidovićová Ph.D.

Zařazení: Seniorní výzkumnice
+420 549 497 587 vidovicova@fss.muni.cz Fakulta sociálních studií Masarykovy Univerzity