Olga Angelovská působí jako odborná asistentka na 1. LF UK a na Fakultě sociálních věd UK. Vyučuje na Karlově univerzitě v českých a anglických programech. Výzkumně se zaměřuje na oblast zdravotní a sociální politiky. Podílela se na projektech národních (např. GAČR – aplikace teorie tří proudů na oblast zdravotnictví) i mezinárodních (John Hopkins University – výzkum neziskového sektoru, ILO – pracovníci ve zdravotnictví). Je členem ČLS JEP.
Josef Bernard působí jako vědecký pracovník Sociologického ústavu AV ČR a zároveň vyučuje na katedře sociologie FF UHK. Je expertem na problematiku regionálních nerovností, rozvoje venkova a různých forem sociálního znevýhodnění. Ve výzkumu se zaměřuje na sociální situaci periferních regionů, postavení znevýhodněných osob na trhu práce, prostorovou diferenciaci voelbního chování a každodenní život ve venkovských obcích. V rámci projektu SYRI se věnuje zejména souvislostem mezi sociálními nerovnostmi, místem bydliště a zdravím. Zkoumá též vliv různých životních událostí na zdravotní stav.
Alena Bičáková získala titul M.Phil. na University of Cambridge v UK a doktorát na Johns Hopkins University v USA. Poté pracovala dva roky jako výzkumnice v Evropském Univerzitním Institutu ve Florencii. Od roku 2007 působí na CERGE-EI. Ve svém výzkumu se zaměřuje na ekonomii trhu práce a některá další témata z oblasti aplikované mikroekonomie jako jsou genderové nerovnosti, ekonomie vzdělání, či formování politických preferencí. V poslední době se zabývá především vlivem délky rodičovské dovolené na uplatnění matek na trhu práce a na dlouhodobé výsledky dětí. Spolu s několika zahraničními spoluautory také dlouhodobě zkoumá vliv ekonomické situace v době nástupu na vysokou školu na výsledky a kariéru studentů. Zajímá se také o vliv možnosti práce z domova a dalších flexibilních forem práce na zaměstnanost žen s malými dětmi a work-life balance.
Daniel Čermák se specializuje na lokální a regionální vládnutí (politické elity a leadership, politická participace, regionální rozdíly, institucionální důvěra). Působí jako vědecký asistent na Sociologickém ústavu v oddělení Lokálních a regionálních studií. V projektu by se rád věnoval propojení jednotlivých úrovní veřejné správy v oblasti připravenosti na krize různého typu (COVID-19, klimatická změna apod.) a jejich celkové resilienci.
PhDr. Karolina Dobiášová, Ph.D. je odbornou asistentkou na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde přednáší a garantuje kurzy Úvod do veřejného zdravotnictví a Podpora zdraví. Působí také na Fakultě sociálních věd UK, kde přednáší sociální politiku. V rámci svých výzkumných aktivit se věnuje zdravotně sociální péči o vulnerabilní skupiny, zdraví migrantů, roli pacientů ve zdravotnickém systému a politice implementace telemedicíny. Byla spoluřešitelkou řady národních a mezinárodních projektů v oblasti zdravotní a sociální politiky.
Tomáš Doležal je v současné době vedoucím oddělení soukromého práva Ústavu státu a práva AV ČR, v.v.i. a současně vedoucím Kabinetu zdravotnického práva a bioetiky. Dále je odborným asistentem na Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva I. LF UK v Praze a externím pedagogem PF v Praze a Olomouci. Věnuje se především problematice medicínského práva a deliktního práva. Právě těmto oblastem je věnována většina jeho publikací, ať článků, či monografií.
Martin Fico se zabývá výzkumem zaměřeným na učitelskou přípravu a prestiží učitelského povolání. Ve výzkumné činnosti využívá kvantitativní i kvalitativní metody, jejichž základy také vyučuje na Pedf MUNI. Ve výzkumu SYRI zkoumá, jak probíhá adaptace ukrajinských žáků do českých škol a jaká opatření na podporu sociálně znevýhodněných žáků využívají vybrané školy.
Andrea Gilchrist nyní působí na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity na Ústavu zdravotnických věd jako odborný pracovník ve výzkumu a zároveň již několik let působí pracovně v zahraničí (Spojené království), kde získala praxi v intenzivní péči, klinickém výzkumu, edukaci lékařských a nelékařských zdravotnických pracovníků a v kontrolní činnosti při zajišťování kvality a bezpečnosti práce a poskytované péče u lůžkových poskytovatelů zdravotních služeb. Zabývá se výzkumem v oblasti rizik poškození zdraví při výkonu povolání ve zdravotnictví. Své zkušenosti a dlouholetý profesní zájem o využívání vhodných preventivních postupů a opatření na podporu bezpečnosti a ochrany zdraví a retence zejména nelékařských zdravotnických profesionálů využije v projektu SYRI.
David Greger se zabývá výzkumem nerovností ve vzdělávání, hodnocením kvality vzdělávání od předškolního po střední školství, a srovnáváním vzdělávacích systémů. Mezi jeho hlavní témata patří odklady školní docházky, víceletá gymnázia, výběrové základní školy a přijímací zkoušky, podpora znevýhodněných žáků a škol.
Absolvoval doktorské studium na CERGE-EI. V současnosti pracuje jako analytik ekonomiky v České národní bance a působí jako výzkumník v think-tanku IDEA. Ve svém výzkumu se zaměřuje na problematiku trhu práce a aplikovanou mikroekonometrii.
Jaroslava Hasmanová Marhánková působí jako odborná asistentka na Katedře sociologie Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. Její expertíza spočívá v oblastech sociologie zdraví a medicíny a sociologie stárnutí se zaměřením především na genderové aspekty a zobrazování stárnutí. V rámci projektu SYRI se zabývá otázkou konstrukce rizik v kontextu politik očkování a přístupů různých aktérů k očkování (nejen v kontextu pandemie Covid-19).
Lenka Hrbková působí jako odborná asistentka na Katedře politologie Masarykovy univerzity. Ve výzkumu se zaměřuje na témata související s veřejným míněním, politickými postoji a politickým chováním. Metodologicky se zaměřuje mimo jiné na experimentální výzkum v politologii. Ve své disertační práci jako první v české politologii využila právě experimenty. Za disertaci získala Cenu rektora Masarykovy univerzity. V letech 2018/2019 působila jako Fulbright stipendistka na Northwestern University, kde se účastnila experimentálního výzkumného semináře Jamese N. Druckmana. V projektu se zabývá polarizací postojů a důvěrou veřejnosti k politickým institucím.
Johana Chylíková se ve své vědecké práci zabývá především metodologií sociálních věd a specializuje se na problematiku měření v sociálních vědách. Dále se také zabývá výzkumem autoritářských postojů a studiem socio-ekonomického a kulturního zázemí vysokoškolských studujících. Vyučuje sociologii na Technické univerzitě v Liberci a management sociálněvědních dat na Fakultě sociálních věd UK v Praze.
Lucie Jarkovská je socioložka, věnuje se otázkám genderu a sexuality ve vzdělávání. Je autorkou knihy Gender před tabulí a spoluautorkou knih Etnická rozmanitost v české škole, S genderem na trh či Diverzifikace předškolního vzdělávání v ČR. Věnuje se popularizaci sociálních věd a překladu sociologických konceptů pro nesociologickou především pedagogickou veřejnost. Téma feminismu a genderových výzkumů popularizuje skrze stand-up Duo docentky.
Klára Kalíšková zastává funkci odborného asistenta na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze. Je také vědeckou asistentkou na Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR a výzkumnicí think-tanku IDEA při CERGE-EI. Mezi její výzkumná témata patří ekonomie trhu práce a aplikovaná ekonometrie se zaměřením na genderové rozdíly na trhu práce a roli veřejných politik v jejich formování. Aktivně se také podílí na hodnocení procesů tvorby politik v ČR se zaměřením na zaměstnanost a sociální dopady, například jako členka Výboru pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života při Radě Vlády ČR.
Marek Kapička získal doktorát na University of Chicago. Poté působil na University of California v Santa Barbaře jako assistant a associate professor. Ve svém výzkumu se zaměřuje na makroekonomii a teorii optimálního zdanění. Spolupracuje s nositelem Nobelovy ceny za ekonomii Finnem Kydlandem. V projektu se bude věnovat zkoumání fiskální politiky v průběhu krizí a po jejich skončení. V současnosti působí na CERGE-EI.
Alena Kluknavská působí jako odborná asistentka na Katedra mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy Univerzity. Její expertíza spočívá v oblastech politické komunikace se speciálním výzkumným zaměřením na populistické, radikálně-pravicové a postfaktuální politické diskurzy a na vzájemný vliv politiky a médií. V rámci SYRI se zabývá otázkou politické komunikace, zejména populistické a antipopulistické komunikace na sociálních sítích, v kontextu kriz se zřetelem na pandemii COVID-19.
Jolana Kopsa Těšinová je přednostkou Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se otázkami veřejného zdravotnictví, medicínského práva a postavením pacientských organizací. Je vedoucím autorem mezioborové publikace Medicínské právo. Je členkou Etické komise Ministerstva zdravotnictví ČR a akreditační komise pro obor Veřejné zdravotnictví.
Alena Křížková je vědeckou pracovnicí a vedoucí oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i.. Zabývá se ekonomickou nezávislostí žen, genderovými rozdíly v odměňování, kombinací práce a péče, genderovými vztahy v organizacích a v podnikání, prodlužováním pracovního života, digitalizací a prekarizací trhu práce. Je nositelkou Prémie Otto Wichterleho Akademie věd ČR v roce 2009. V letech 2014 – 2015 získala Fulbrightovo stipendium a na Arizona State University prováděla intersekcionální kvalitativní výzkum podnikání znevýhodněných skupin populace ve srovnání ČR a USA. Je členkou redakční rady časopisu Gender a výzkum, členkou Výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a řídících pozicích při Radě vlády pro rovnost žen a mužů a členkou řídícícho týmu Global Women´s Entrepreneurship Policy (Global WEP) výzkumné sítě. Je národní expertkou za ČR v Scientific analysis and advice on gender equality in the EU (SAAGE), která reportuje o vývoji genderové rovnosti přímo Evropské komisi.
Kukla Lubomír je odborným asistentem Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva a zabývá se otázkami veřejného zdravotnictví a sociální pediatrie. Opakovaně byl hlavním řešitel národních projektů GA ČR a byl mezinárodním koordinátorem projektu WHO ELSPAC (European longitudinal study of pregnancy and childhood). Je spoluzakladatelem a vědeckým sekretářem odborné Společnosti sociální pediatrie ČLS JEP. Je členem řady mezinárodních profesních organizací (ISPCAN – International Society for Prevention of Child Abuse and Neglect, ISOOP (International Society for Social Paediatrics and Health Care).
Lukáš Linek se věnuje voličskému chování a postojům k politice. Mezi hlavní výzkumná témata patří volební účast a stabilita a změna ve voličském chování. V rámci SYRI se věnuje zkoumání vlivu volební kampaně a konzumace médií na změny voličského chování, hodnocení politiků a polarizaci ve společnosti.
Tomáš Lintner působí na Ústavu pedagogických věd FF Masarykovy univerzity, kde zkoumá sociální vztahy žáků, studentů a učitelů a vliv sociálních vztahů na šikanu, riziko droup-outu a šíření postojů. Ve výzkumu SYRI aktuálně zkoumá integraci ukrajinských žáků do českých škol a efektivitu motivačních stipendii na výkonnost vysokoškolských studentů.
Kateřina Lojdová se zabývá zejména pregraduální přípravou učitelů. Pracovala ve výzkumných týmech věnujících se etnografii diverzity v přípravě učitelů, řízením třídy u studentů učitelství a jejich mentorů a mocenskými vztahy ve třídách studentů učitelství na praxi. Řešila také projekt zaměřený na soukromé alternativní školy. Byla oceněna za vynikající výsledky výzkumu MUNI Scientist.
Jiří Milička je kvantitativní a korpusový lingvista, v projektu SYRI má tedy za úkol vytěžovat textová data, výsledky statisticky zpracovávat a následně je interpretovat. Některé metodologické postupy vyvíjí tomuto projektu tak říkajíc na tělo.
Jana Obrovská se věnuje problematice diverzity ve vzdělávání, inkluzivnímu vzdělávání a roli socio-kulturního znevýhodnění ve vzdělávacím procesu. Metodologicky se zaměřuje na kvalitativní výzkum, s důrazem na školní etnografii.
Michel Perottino se věnuje pozorování a analýze změn české politiky v posledním čtvrt století (resp. po r. 1989), zjm. stranických aktérů (politických stran a hnutí), od polistopadové stabilizace až po současných důležitých změn (např. personalizace politiky, digitalizace atp.), nejen v důsledku pandemie Covidu, či války na Ukrajině. V rámci SYRI se bude věnovat proměnám českého politického prostoru, především politických stran a modelu vládnutí, a to nejen v souvislosti s dopady pandemie Covid-19 ale třeba i v rámci vývoje na mezinárodním (evropském) poli.
Andrea Pokorná je přednostkou Ústavu zdravotnických věd Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a proděkankou pro nelékařské studijní programy a informační technologie, zabývá se problematikou kontinuální podpory kvality poskytovaných zdravotních služeb, otázkami ochrany a podpory zdraví profesionálních pečujících i pacientů, možnostmi zavádění informačních technologií do zdravotnictví. Zaměřuje se zejména na identifikaci rizik při poskytování péče, je zakladatelkou Systému hlášení nežádoucích událostí na národní úrovni. Je členkou několika pracovních skupin při MZČR. V roce 2022 byla zvolena prezidentkou Evropského poradního panelu pro otázky dekubitů (EPUAP) pro období 2023-2025. V SYRI bude řešit výzkumné úkoly zaměřené na profesionální pečující a faktory ovlivňující retenci a fluktuaci zdravotnických pracovníků v resortu jako celospolečenský problém.
Denisa Porter nyní působí na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity na Ústavu zdravotnických věd jako odborný pracovník ve výzkumu po dlouholetém zahraničním působení (8 let v Království Saúdské Arábie), kde získala cenné zkušenosti v oblasti edukace lékařských a nelékařských zdravotnických pracovníků. Byla součástí týmu k zajišťování kvality a bezpečnosti práce v nemocničním zařízení univerzitního charakteru. Podílela se na vytváření nemocničních standardů sloužících k poskytování kvalitní péče pacientům. Podílela se na procesech přípravy k získání národních (CBAHI) a mezinárodních (JCI) akreditací/reakreditací. Své zkušeností týkající se zajištění kvality péče o pacienty, zkušenosti s vytvářením edukačních programů pro lékařský a nelékařský zdravotnický personál a ochranu zdraví pacientů a zkušenosti s výzkumem nyní využije v projektu SYRI.
Mariola Pytliková působí jako odborný asistent na CERGE UK Univerzity Karlovy a jako vědecký pracovník na Národohospodářském ústavu AV ČR. Zabývá se tématy v oblasti ekonomie trhu práce a pracovně-právních vztahů. Ve svém výzkumu se věnuje tématům týkajícím se mezinárodní migrace, studuje např. determinanty a důsledky mezinárodní migrace a etnické diverzity pracovních sil. V této oblasti se Mariola například věnovala vlivu jazykové blízkosti, změny klimatu, postojů vůči přistěhovalcům, sociálních dávek, práv přistěhovalců a konfliktů na mezinárodní migraci. Dále se zabývá strukturou a dynamikou mezd na trhu práce, genderovými rozdíly a příjmovými nerovnostmi na trhu práce. Je nositelkou prestižní ceny Kateřiny Šmídkové 2015 a Mladého Ekonoma 2005 od České společnosti ekonomické.
Martin Sedláček se věnuje možnostem i limitům měření v sociálních vědách. V oblasti pedagogických věd se zabývá problematikou řízení vzdělávacích institucí a analýzou vzdělávacích výsledků. Zjišťuje mimo jiné, jak ředitelé škol skrze procesy vedení ovlivňují výstupy vzdělávání. Ve výzkumu SYRI dále aktuálně řeší, jak se začínající učitelé adaptují v nové roli.
Simon Smith je sociolog a odborník v komunikačních studiích. V letech 1997 až 2012 působil postupně na britských univerzitách West of Scotland (Paisley), Salford a Leeds. Od roku 2013 do roku 2015 působil na Sociologickém ústavě SAV, kde napsal knihu o participativním novinářství na základě etnografického výzkumu ve dvou bratislavských redakcích (https://link.springer.com/book/10.1007/978-3-319-52965-3). Od roku 2016 působí v ISS, kde vedl projekt Narativizace krize (https://iss.fsv.cuni.cz/narrating-crisis). V rámci SYRI se bude soustředit na otázky produkce zpráv, vztahů mezi novináři a vědci nebo diskurzivní konstrukce krizovosti během pandemie.
Klára Šeďová je expertkou v oblasti výzkumu školního vzdělávání. Výzkumně se zabývá především otázkami výukové komunikace a vztahem různých komunikačních přístupů k žákovskému učení. Věnuje se také problematice vzdělanostních nerovností a otázce, jak nerovnosti zmírňovat. Klára Šeďová působí na Ústavu pedagogických věd FF Masarykovy univerzity, v institutu SYRI pracuje na pozici vědecké ředitelky.
Elena Tulupova působí jako odborná asistentka na 1. LF UK. Ph.D. získala na Přírodovědecké fakultě UK v oboru Molekulární biologie, genetika a virologie. Mezi její výzkumné zájmy patří především dostupnost zdravotní péče, zdravotní politika a zdraví migrantů a etnických minorit.
Jan Vávra se ze sociologického pohledu zabývá různými aspekty vztahu společnosti a životního prostředí. Působí v oddělení Lokálních a regionálních studií Sociologického ústavu AV ČR a externě přednáší na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ve své výzkumné práci se věnuje zejména spotřebě potravin, jejich mimotržní produkci a regionálnímu udržitelnému rozvoji obecně. V rámci projektu SYRI bude zkoumat vztahy mezi spotřebou a pěstováním potravin, zdravím a socio-ekonomickými i prostorovými nerovnostmi.
Jakub Vlček je doktorský student a juniorní výzkumník zabývající se výzkumem v oblasti začínajících učitelů – konkrétně jejich subjektivně vnímanou připraveností ze studií. Rovněž se výzkumně zabývá tématy spojenými s výukovou komunikací a profesním rozvojem učitelů.
Lenka Vochocová se věnuje politické komunikaci v online prostředí, teoriím veřejné sféry a jejich aplikaci na digitální éru, jejím východiskem je kritická teorie. Specificky se zaměřuje na expresivní formy online participace, diskurzivní vylučování různých aktérů v debatách o polarizujících tématech, reprezentace marginalizovaných skupin v mediované veřejné sféře, genderové aspekty online komunikace a provázanost řady diskriminačních faktorů (intersekcionalita). V SYRI se soustředí zejména na šíření protisystémových postojů a protiliberální rétoriku v online komunikaci o krizových tématech (pandemie covid-19, ruská agrese na Ukrajině) a na roli ideologicky ukotvených imaginárních online identit v šíření těchto postojů. Věnovat se bude také studiu novinářské profese v kontextu globálních krizí.
Kateřina Zábrodská se specializuje na psychologii pracovního zdraví a metodologii sociálně-vědního výzkumu. Ve své výzkumné činnosti se zaměřuje na identifikaci individuálních, organizačních a sociálních faktorů ovlivňujících pracovní well-being a resilienci pedagogických pracovníků a pracovnic na různých úrovních vzdělávacího systému. Je konzultantkou v problematice ne/etického chování na pracovišti a sociálního bezpečí.
Fotografie poskytnuté k mediální prezentaci:
Logotyp je k dispozici ve vektorových i rastrových formátech jako jsou .AI .EPS .SVG .PDF .JPG .PNG
Jednotlivé balíky jsou rozděleny dle barevých prostorů CMYK, RGB a PANTONE a obsahují jak celobarevné, tak monochromatické varianty.
Logotyp SYRI bez dovětku
Stáhnout balíček logotypu SYRI bez dovětku
Logotyp SYRI s českým dovětkem
Stáhnout balíček logotypu SYRI s českým dovětkem
Logotyp SYRI s anglickým dovětkem
Balíky fotografií dle tématických oblastí určené pro tiskové materiály a články o institutu SYRI.
Jejich složení je nasledující: