Sdílejte

Tiskové zprávy

Zájem o očkování souvisí s důvěrou ve veřejné instituce

17.06.2024

Schopnost státu čelit pandemiím typu covid-19 úzce souvisí s důvěrou lidí v systém a potřebou očkování jako takového. Relativně méně ochotné nechat se očkovat jsou ženy, osoby se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity a členové domácností s čistým příjmem nižším než 30 000 Kč měsíčně. Vyplývá to ze studie financované mimo jiné z projektu SYRI.

Vědci analyzovali data od 1 677 respondentů. „Z nich vyplývá, že významným faktorem souvisejícím s rozhodnutím přeočkovat se je důvěra, a to zejména důvěra v experty, média a také ústavní instituce – tedy aktéry, kteří přijímají celospolečensky závazná opatření,“ uvedl Jakub Hlávka ze SYRI a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

Tři dávky vakcíny proti covid-19 mělo 42,7 % dotázaných. Z nich 30,4 % odpovědělo, že jsou ochotni se přeočkovat další posilující dávkou. „Podíváme-li se na ochotu se přeočkovat podle pohlaví, 36,1 % mužů a 25,6 % žen odpovědělo, že je ochotno se přeočkovat. Tato ochota koreluje jasně s dosaženým vzděláním. Mezi muži mělo zájem o další posilující dávku 42 % vysokoškoláků. S nižším vzděláním však ochota k posilovací vakcinaci klesá,“ uvedl Hlávka.

Ochotno se přeočkovat bylo 34,1 % mužů se střední školou s maturitou a 28,7 % mužů s nižším vzděláním (střední školou bez maturity nebo dokončeným základním vzděláním). „Podobný trend pozorujeme i u žen. Podíl těch, které jsou ochotny se přeočkovat, je průměrně nižší. U žen s vysokoškolským vzděláním je 29,7 % ochotno podstoupit posilovací očkování, což je o 10 p. b. méně než mužů se stejným vzděláním. Pouze 27,0 % žen se středoškolským vzděláním s maturitou je ochotno se přeočkovat, u žen s nižším vzděláním vzděláním se pak jedná o 20,8 %,“ doplnil Hlávka.

Podobně jako nejvyšší dosažené vzdělání koreluje s rozhodnutím se přeočkovat i čistý příjem domácnosti. Nejvyšší ochotu k přeočkování mají lidé s čistým měsíčním příjmem přesahujícím 50 tisíc Kč. S klesajícími příjmy klesá i ochota k přeočkování.

Ze studie vyplývá, že s proočkovaností společnosti přímo souvisí s důvěrou ve stát a jeho instituce. „Budování důvěry ve státní instituce je dlouhodobý proces. Vzhledem k nepředvídatelné povaze některých zdravotních rizik je potřeba komunikační a další kapacity rozvíjet už nyní a systematicky prohlubovat dlouhodobou důvěru české populace ve veřejné instituce. To se projeví jak pozitivně na ochraně veřejného zdraví, tak v dalších oblastech veřejného života v naší zemi,“ dodal Hlávka.

Blíže viz: https://www.syri.cz/data/uploadHTML/files/PUBLIKACE/Policy_report_ockovani_covid.pdf

Kontakt

Jakub Hlávka Ph.D., M.A.

Zařazení: Seniorní výzkumník
+420 549 49 3603 jakub.hlavka@econ.muni.cz Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy Univerzity