Evropská krajní pravice přechází do mainstreamu

„Po druhé světové válce jsme byli svědky všeobecného úpadku krajní pravice, nicméně od 50. let vidíme její pokusy o postupný návrat do politické sféry. S jistou mírou nadsázky lze tvrdit, že od 50. let každé desetiletí vyzkoušela novou organizační strukturu a novou marketingovou strategii, jak oslovovat veřejnost. Základní ideologické postuláty ale zůstávají nezměněné,“ uvedl Charvát.

Skutečně významnou změnou prošla krajní pravice až po roce 2000, respektive 2001, v souvislosti s útokem na americká dvojčata. „Islamistický teroristický útok otevřel prostor pro proměnu krajní pravice. Zprofanovaný a všeobecně odmítaný antisemitismus byl postupně nahrazen antiislamismem, obvykle kombinovaným s odporem k migraci,“ řekl Charvát na konferenci zaměřené na polarizaci společnosti a populismus, nad jejíž organizací převzala záštitu senátorka Adéla Šípová.

Tato proměna umožnila krajní pravici tvrdit, že její postuláty nevycházejí žádným způsobem ani z antisemitismu, ani z rasismu, ale jsou pouhou obranou evropské civilizace před barbarstvím. „Tento přístup umožnil pokračovat v antiimigrační politice a v zásadě využívat i rasově podbarvená témata, aniž by ale bylo nutné sáhnout k otevřenému rasismu, charakteristickému pro krajní pravice předcházejících let,“ uvedl Charvát, který kromě SYRI působí v Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.

„Vzhledem k tomu, že byla tato proměna úspěšná, krajní pravice na ni navázala celkovým rebrandingem, při kterém se pokusila vytvořit svůj nový obraz, ve kterém nebude místo pro žádné z obvyklých výtek, které byly vůči krajní pravici vznášené. Tedy že je antisemitská, rasistická, autoritářská, nacionalistická a navazuje na historické vzory fašismu a nacismu,“ dodal Charvát, který na dnešní konferenci jako příklady použil francouzskou stranu Rassemblement national nebo naopak řecký Zlatý úsvit.