Aktuality
Česko čelí výraznému propadu porodnosti a trendu odkládání rodičovství do vyššího věku. Tomuto fenoménu a jeho dopadům na společnost se věnoval odborný kulatý stůl ke studii demografek Národního institutu SYRI Odklad reprodukce a reprodukční zdraví v Česku. V dnešní diskuzi, konané v pražském Presscentru ČTK, opakovaně zaznělo, že mladí lidé často přeceňují možnosti medicíny a podceňují biologické limity, což může vést i k neplánované bezdětnosti.
Podle Anny Šťastné v současné době úroveň plodnosti padá poměrně rychle dolů, a to napříč celým věkovým spektrem. Průměrný věk prvorodiček navíc už od 90. let stabilně narůstá a v současnosti se vyšplhal na přibližně 29 let. Odklad rodičovství s sebou však nese rizika. „Více než čtvrtina mužů a žen okolo čtyřicítky nám deklaruje zkušenost s tím, že měli déletrvající problém s početím dítěte,“ uvedla.
Aktuální propad porodnosti přitom není jen dočasným výkyvem, ale začátkem hlubší změny v časování rodičovství, varovala Jiřina Kocourková. Lidé se podle ní mylně spoléhají na možnosti asistované reprodukce, která umí zachránit jen část odložených těhotenství. Zdůraznila také, že samotný odklad rodičovství může prohlubovat společenské nerovnosti, protože zdravotní pojišťovny plně hradí asistovanou reprodukci pouze do 40 let a někteří si ji tak nemohou dovolit.
Garantka studie Dagmar Dzúrová potvrdila, že reprodukční zdraví úzce souvisí se sociální situací, dostupností péče i zdravotní gramotností. Na odkládání rodičovství však mají vliv i vyspělé antikoncepční metody, které umožňují početí přesně plánovat. Roli podle ní hraje i celospolečenská situace a dění ve světě. „Ta nejistota globálního konfliktu tady je a velmi ovlivňuje reprodukční chování mladých lidí,“ přiblížila.
Na paradox, kdy lidé v Česku považují za ideální věk pro mateřství 26 let, ale odkládají jej do pozdějších let, upozornila i Eva Waldaufová. Kromě ekonomických a kariérních důvodů hraje roli i to, že mladá generace přijímá trend takzvaného intenzivního rodičovství a klade na sebe vysoké nároky. „Mladí lidé si opravdu nejdřív chtějí vytvořit vhodné podmínky, než ty děti přivedou na svět,“ vysvětlila.
Autorky studie upozornily, že společnost je dnes silně orientovaná na výkon, což rodičovství mnohdy odsouvá, a společenské normy týkající se rodiny a věku početí dětí se taktéž mění. K odkladu ovšem často dochází i neplánovaně, například kvůli zdravotním problémům, absenci vhodného partnera pro založení rodiny nebo nevyhovující situaci v partnerském vztahu.
Podle Adély Volejníkové jsou specifickým činitelem v reprodukčních rozhodnutích mladých lidí sociální média. Ta sice téma rodičovství nebo možnosti asistované reprodukce zviditelňují, zároveň ale mohou vytvářet zkreslené představy o rodičovství a normalizovat jeho odklad do vyššího věku. „Záleží i na tom algoritmu, může to být prezentováno pozitivně i negativně,“ dodala.
Debatující se shodli, že je nutné o těchto tématech více mluvit. Zásadní je podle autorek studie rozvoj takzvané fertilitní gramotnosti, tedy informovanosti o plodnosti, jejích limitech a načasování rodičovství. K této osvětě by ideálně mělo docházet už na školách, aby mladá generace měla již v brzkém věku nezkreslené informace a mohla se o své budoucnosti svobodně a vědomě rozhodovat.
Odborný kulatý stůl ke studii Národního institutu SYRI pořádaly ČTK Connect a Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Autorkami studie Odklad reprodukce a reprodukční zdraví v Česku, ke které vyšla v březnu i tisková zpráva, jsou demografky SYRI Jiřina Kocourková, Anna Šťastná, Jitka Slabá a Adéla Volejníková z Univerzity Karlovy. Garantkou projektu je Dagmar Dzúrová z Univerzity Karlovy, která v rámci Národního institutu SYRI a projektu Periferie vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví. Diskuze se zúčastnili také demografka Eva Waldaufová z Univerzity Karlovy, odborníci na asistovanou reprodukci Martin Kučera z kliniky ISCARE a Miloš Černý z kliniky GENNET, a ekonom Michal Hlaváček z Národní rozpočtové rady.
+420 221 951 419 jirina.kocourkova@natur.cuni.cz Katedra demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta UK
dzurova@natur.cuni.cz Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK