Tiskové zprávy
Rodičovství se stále častěji přesouvá do vyššího věku, což může vést k nesouladu mezi rodinnými plány a biologickými možnostmi početí. Na reprodukční chování a představy o rodičovství mají rostoucí vliv média a sociální sítě. Školy a další instituce by měly zvyšovat informovanost o reprodukčním zdraví a plánování rodičovství. Vyplývá to z expertní zprávy vědkyň SYRI Jiřiny Kocourkové, Anny Šťastné, Jitky Slabé a Adély Volejníkové, která tento měsíc vyšla tiskem v Praze.
Studie vychází z analýzy demografických dat Českého statistického úřadu a zdravotnických registrů ÚZIS, dále také využívá data z výzkumu Současná česká rodina 2020–2022. Výsledky ukazují, že reprodukční ideály české populace zůstávají poměrně stabilní a dominantním je nadále ideál dvou dětí. Přesto dochází k výraznému odkladu rodičovství do vyššího věku a k celkovému poklesu plodnosti. Z dat vyplývá, že se počet dětí na ženu mezi lety 2021 a 2024 snížil z hodnoty 1,83 na 1,37.
„Odklad rodičovství je v Česku dlouhodobý trend, ale současný pokles plodnosti po roce 2021 je jeho novou, zesílenou vlnou. Pandemie nejprve vedla spíše k realizaci plánovaných porodů, ale po jejím odeznění se přidal silný efekt ekonomické nejistoty. Inflace, drahé bydlení a válka na Ukrajině vedly k odkladu rodičovství,“ uvedla demografka Jiřina Kocourková z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy.
Vlivem odkladu rodičovství se průměrný věk žen při narození prvního dítěte vyšplhal na přibližně 29 let. To může přinášet řadu pozitivních aspektů jako možnost dosažení vyššího vzdělání, vyšší ekonomickou stabilitu a větší připravenost na rodičovskou roli. Představuje to však i určitá nebezpečí.
„Hlavním rizikem je rostoucí nesoulad mezi plánovaným a skutečně dosaženým počtem dětí, přičemž čím později lidé začnou, tím častěji se jejich plány nenaplní. Mladí lidé výrazně přeceňují šance na početí ve vyšším věku a podceňují biologická omezení, což vede k nárůstu neplodnosti a závislosti na asistované reprodukci,“ upozornila Kocourková a zdůraznila, že odklad často není dobrovolnou volbou, ale procesem, který může skončit neplánovanou bezdětností.
Expertní zpráva se zabývá i dalšími tématy spojenými s plodností a rodičovstvím, například umělým oplodněním, zmrazováním vajíček, fenoménem přeshraniční reprodukční péče nebo proměnami užívání hormonální antikoncepce. Právě změny v antikoncepčním chování jsou největší u mladých žen ve věku 18 až 27 let, kde došlo mezi lety 2008 a 2022 k poklesu užívání hormonální antikoncepce ze 76 na 37 procent.
„Tento trend souvisí s rostoucí nedůvěrou k hormonům, vlivem sociálních sítí a orientací na ‚přirozenější‘ životní styl, ale není plně kompenzován stejně spolehlivými metodami. Naopak roste využívání méně účinných metod nebo nepoužívání žádné ochrany, což zvyšuje riziko neplánovaných těhotenství i potenciálního růstu interrupcí,“ popsala Kocourková.
Média a sociální sítě kromě antikoncepčního chování ovlivňují i jiné aspekty plánování rodičovství. Ze studie vyplývá, že jejich vliv při utváření představ mladých lidí o rodičovství a rodinném životě roste. Autorky však upozorňují, že některá témata jsou umenšena na úkor jiných.
„Mediální obraz často nereflektuje biologické limity reprodukce ani reálné načasování rodičovství. Vyzdvihuje třeba bezdětnost jako legitimní životní styl nebo popisuje extrémní případy pozdního mateřství. Už méně ale ukazuje rizika spojená s věkem a reálné překážky při realizaci rodičovských plánů,“ vysvětlila Kocourková, podle které tento zkreslený mediální obraz může přispívat k podceňování reprodukčních limitů a k odkladu rodičovství.
Expertní zpráva zdůrazňuje potřebu zásadně posílit fertilitní gramotnost, tedy informovanost o plodnosti, jejích limitech a načasování rodičovství, a to již na úrovni školního vzdělávání. „Současně je nutné posunout důraz z pouhé prevence nechtěného těhotenství k širšímu konceptu reprodukčního zdraví a plánování rodičovství. Významnou roli musí sehrát také média a sociální platformy, které by měly poskytovat vyváženější a fakticky podložený obraz rodičovství, včetně realistického zobrazení biologických limitů plodnosti a rizik spojených s jejím odkladem,“ uzavřela Kocourková.
Odkaz na studii a bližší informace k projektu: https://natur.cuni.cz/geografie/katedry-a-pracoviste/katedra-demografie-a-geodemografie/veda-a-vyzkum/projekty-a-granty/detaily-projektu/npo-syri-2022-2025
+420 221 951 419 jirina.kocourkova@natur.cuni.cz Katedra demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta UK