Tiskové zprávy
Hlavní výzvou pro Česko není v oblasti zdravotnictví dostupnost péče, ale neschopnost systému dostatečně předcházet nemocem a reagovat na sociální, behaviorální a demografické determinanty zdraví. Bez zásadního posílení prevence, snížení zdravotních nerovností a strategických investic hrozí, že zdravotní systém zůstane dlouhodobě zatížen onemocněními, kterým bylo možné efektivně předejít. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné zprávy OECD.
OECD zároveň upozorňuje na přetrvávající zdravotní nerovnosti, které se projevují podle vzdělání, příjmu a regionu. Tyto nerovnosti ovlivňují jak zdravotní stav, tak využívání preventivních služeb a v konečném důsledku přispívají k rozdílům v úrovni úmrtnosti. Absence systematického začlenění sociálních determinant zdraví do tvorby zdravotních politik tak představuje strukturální slabinu systému.
Na nerovnosti ve zdraví dlouhodobě upozorňují i výzkumné zprávy, mapové aplikace a studie SYRI. „Máme velké rezervy v prevenci onemocnění. Lidé jí nevěnují dostatečnou pozornost, někdy se jí dokonce přímo vyhýbají. Přitom úmrtnost na nemoci, kterým lze předejít a které jsou léčitelné, je v Česku o 25 % vyšší než evropský průměr,“ komentuje zprávu OECD Dagmar Dzúrová, která v rámci Národního institutu SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví. A doplňuje, že právě tvorba mapových aplikací SYRI poskytuje názorný přehled o územních nerovnostech.
OECD konstatuje, že ve zdravotnictví je dlouhodobě slabá orientace systému na prevenci a včasné zachycení onemocnění. Kardiovaskulární choroby a zhoubné nádory nadále dominují struktuře úmrtnosti a jejich podíl je vyšší než ve většině zemí EU, přestože významná část těchto úmrtí je podle OECD preventabilní. Zdravotní péče je v praxi stále převážně reaktivní a zaměřená na léčbu již rozvinutých onemocnění, nikoli na systematické řízení zdravotních rizik v populaci.
S tím úzce souvisí nízká účast obyvatel v preventivních a screeningových programech. Přestože Česko má zavedené screeningy nádorových onemocnění, jejich využívání zaostává za průměrem EU a vykazuje výrazné sociální a regionální rozdíly. OECD tímto nepřímo poukazuje na promarněný potenciál prevence, která by mohla významně snížit jak zdravotní zátěž, tak budoucí náklady systému.
Obdobná zjištění podtrhují výzkumy zveřejněné v rámci projektu SYRI. Týká se to zejména onkologické prevence. Do budoucna to bude velký problém, protože demografické statistiky jsou neúprosné. „Blíží se doba, kdy bude systém odhalovat 1,7krát více nádorů než v současnosti,“ uvedl na letošní konferenci SYRI a NÚVR ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, který působí i v Národním institutu SYRI. S rostoucím počtem nemocných ve stárnoucí populaci pak bude problém zdravotní péči ufinancovat.
Blíže k tématu: https://www.oecd.org/en/publications/country-health-profile-2025-country-notes_c0e8b8be-en/czechia_7d087e31-en.html
https://www.syri.cz/tiskove-zpravy/populace-starne-screening-zvysuje-pocet-let-prozitych-ve-zdravi
Zařazení: vedoucí výzkumné skupiny
dzurova@natur.cuni.cz Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK