Populace stárne, screening zvyšuje počet let prožitých ve zdraví

První významnější onemocnění se v populaci objevují u osob starších 45 let. „Nebezpečná dráha křivky se od tohoto věku zvedá velmi strmě. Problémem české populace je vysoká chronická nemocnost a relativně krátká doba života v plném zdraví,“ uvedl Dušek s tím, že kardiovaskulární nemoci a rakovina jsou odpovědné za více než 15 tisíc předčasných úmrtí ročně.

Česká republika přitom posiluje preventivní programy. Jen screening karcinomu prsu v letech 2000–2022 odhalil v 62 tisících případů zhoubný nádor, v drtivé většině z nich v časných stádiích s velmi úspěšnou léčbou. Pokles mortality na karcinom prsu pak činí 32 % právě od zavedení screeningu. „To je celé město zachráněných žen,“ uvedl Dušek.

U kolorektálního karcinomu ve stejném období preventivní programy zachytily 89 415 polypů a 4 790 nádorů. U nádorů děložního hrdla klesla mortalita o čtvrtinu a incidence o 24 %. Screening nádorů tlustého střeva a konečníku vedl k poklesu mortality na tyto nádory o 48 %. Mezi lety 2006–2022 bylo odhaleno 150 tisíc adenomů a 13,5 tisíce karcinomů. Novinkou je od loňska screening prostaty, který podle Duška funguje velmi dobře.

„Přes tyto pozitivní výsledky stále platí, že se významná část občanů screeningových programů neúčastní a riskuje tak záchyt nádorového onemocnění v pokročilém stadiu s nižší šancí na úplné vyléčení,“ upozornil Dušek s tím, že pokrytí screeningem u nádorů prsu je 70 % populace, u screeningu nádorů děložního hrdla 80 % a nádorů tlustého střeva 30 %.

Podle Duška 40 % lidí s krví ve stolici nejde na kolonoskopii, což je zarážející. „I přes rostoucí zátěž se české onkologii stále daří významně prodlužovat dosahované přežití pacientů. Problémem je ale velmi vysoký podíl zhoubných nádorů, které jsou diagnostikovány pozdě v pokročilém klinickém stadiu,“ uvedl Dušek s tím, že roli „trenéra i rozhodčího“ by podle něj měly do budoucna hrát zdravotní pojišťovny, protože ty mj. znají cenu léčby, když lidé na prevenci nechodí.