Zdravotní systém absorboval uprchlíky i zdravotníky. Prostor ke zlepšení je mj. v komunikaci

Analýza vědkyň SYRI se zabývala otázkou, jak český zdravotnický systém reagoval na výrazný nárůst zranitelné skupiny pacientů, konkrétně válečných uprchlíků z Ukrajiny. Výzkum ukázal, že český zdravotnický systém disponuje poměrně vysokou absorpční a adaptační kapacitou. „Tato pozitivní skutečnost souvisí ale mimo jiné i s vysokým pracovním nasazením zdravotnických pracovníků,“ uvedla Dobiášová.

Jedním z pozitivních kroků byla okamžitá integrace uprchlíků do systému veřejného zdravotního pojištění, což významně usnadnilo jejich přístup k lékařské péči. Další úspěšnou iniciativou bylo zavedení UA Pointů, speciálních nízkoprahových ambulancí, které vznikly s cílem poskytnout přímou a dostupnou zdravotní péči uprchlíkům. „Mobilizovat tyto zdroje umožnila ve srovnání s jinými státy Evropské unie relativně vysoká kapacita nemocniční péče. Tyto kroky výrazně přispěly k začlenění uprchlíků do českého zdravotnického systému a mohou sloužit jako model pro budoucí krizové situace,“ uvedla Dobiášová.

Český systém úspěšně asimiloval různé skupiny migrantů i do samotného poskytování zdravotní péče. „Na druhé straně se však ukázalo, že potenciál ukrajinských zdravotníků nebyl plně využit, především kvůli zdlouhavému procesu uznávání jejich kvalifikací, což představuje jednu z oblastí, kde se nabízí prostor pro zlepšení,“ uvedla Dobiášová.

Výzkum SYRI na druhé straně upozornil na skutečnost, že český zdravotnický systém má z hlediska absorpční kapacity výrazný deficit v oblasti primární péče. „Řadu překážek a nedorozumění můžeme identifikovat také v oblasti komunikace, na čemž je potřeba pracovat. Doporučujeme posílit interkulturní práci ve zdravotnictví, která by zajistila dlouhodobě udržitelnou a efektivní péči o pacienty z různých kulturních prostředí,“ doplnila Zuzana Kotherová ze SYRI s tím, že na tomto faktu se ve výzkumu shodli jak zdravotníci, tak sociální pracovníci v terénu.