Tiskové zprávy
Česko má velké rezervy v prevenci onemocnění. Lidé jí nevěnují dostatečnou pozornost, někdy se jí dokonce přímo vyhýbají. Přitom úmrtnost na nemoci, kterým lze předejít a které jsou léčitelné, je v Česku o 25 % vyšší než evropský průměr, upozorňuje Dagmar Dzúrová, která v rámci Národního institutu SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.
Přitom střední délka života se může ještě zvyšovat. „Zdravý životní styl charakterizovaný vyváženou stravou, pravidelnou fyzickou aktivitou, důsledným využíváním preventivních opatření a včasnou detekcí onemocnění ve spojení s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí přispívá nejen k prodloužení střední délky života, ale také k posunu morbidity do vyššího věku. Tento fenomén, označovaný jako komprese morbidity (compression of morbidity), představuje zkrácení období života stráveného s chronickými nemocemi a zdravotními omezeními, čímž dochází ke zlepšení kvality života ve stáří. Celkovým cílem je, aby lidé žili delší část života ve zdraví a jen krátkou dobu ve zdravotní nepohodě, a to i s ohledem na nikoliv neomezené zdroje nákladů na zdravotní péči,“ uvedla Dzúrová.
V roce 2023 se naděje dožití při narození mužů i žen v Česku zvýšila meziročně téměř o 0,8 roku. Za předpokladu neměnné úmrtnosti v čase by se narozený chlapec v průměru dožil 76,9 roku a narozené děvče 82,8 roku. V rámci statistik zemí Evropské unie je Česko pod průměrem. Naděje dožití při narození v EU v roce 2023 byla u mužů 78,7 roku a u žen dosáhla 84,0 roku.
„Zlepšení zdravotního stavu českých obyvatel bude závislé nejen na osobní odpovědnosti jednotlivců, ale také na systematických změnách v oblasti prevence, ekonomiky a sociálních opatřeních,“ uvedla Dzúrová.
Česko má hned několik bezplatných preventivních programů v oblasti rakoviny a spouští další. „Kratší život ve zdraví není pouze důsledkem úrovně zdravotní péče. Klíčovým faktorem je nedostatečný důraz na prevenci, která zahrnuje nejen individuální odpovědnost za zdraví, ale i širší přístup k prevenci na úrovni státních politik. Mnozí lidé stále nevěnují prevenci dostatečnou pozornost a dle výzkumů mají dokonce strach z toho, aby se prevencí něco neodhalilo,“ upozornila Michala Lustigová ze SYRI s tím, že je nutné zaměřit státní politiky na skupiny obyvatel, které se prevenci vyhýbají.
Mezi nejčastější onkologické diagnózy u žen patří rakovina prsu a rakovina děložního hrdla. Obě tato onemocnění jsou velmi dobře léčitelná, pokud jsou zachycena včas. Z výzkumu SYRI vyplývá, že mnohé ženy prevenci rakoviny podceňují. Strach z vyšetření a obavy z případné diagnózy jsou častými důvody, proč se vyhýbají pravidelným preventivním prohlídkám.
„Tento problém se neomezuje jen na Česko, ale je častý i v dalších evropských zemích, přičemž se nejvíce týká žen s nižším vzděláním, u nichž je pravděpodobnost účasti na screeningových programech výrazně nižší. Přitom pravidelný screening může snížit úmrtnost na rakovinu děložního čípku o desítky procent,“ dodala Lustigová.
Zařazení: vedoucí výzkumné skupiny
dzurova@natur.cuni.cz Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Zařazení: seniorní výzkumnice
+420 221 951 388 michala.lustigova@natur.cuni.cz Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK