Tiskové zprávy
Zahrádkářů neubývá a jsou aktivní i mimo své zahrady
Fenomén českého zahrádkaření ještě zdaleka nekončí. Této aktivitě holduje více než polovina populace. Zahrádkaření má navíc mnoho pozitivních efektů. Lidé, kteří se této aktivitě věnují, mají zdravý životní styl a častěji pěstují i jiné venkovní aktivity. Zahrádkáři zároveň o něco lépe vycházejí s příjmy než ti, kteří se této činnosti nevěnují. Platí to ve všech věkových skupinách, zjistili vědci Národního institutu SYRI, který na toto téma vydal samostatnou studii.
Její výsledky dokládají přetrvávající oblibu tohoto hobby. „Potvrzují i stále poměrně vysokou míru soběstačnosti domácností v ovoci a zelenině, což lze vnímat jako jeden z dílků skládačky odolné společnosti. Zahrádkaření může mít pozitivní zdravotní dopady díky dostupnější zdravé stravě a častější konzumaci ovoce a zeleniny. Je navíc spojené s pravidelnými aktivitami v zeleni, a to nejen na zahradě,“ uvedl autor studie sociolog Jan Vávra.
Graf 1: Míra soběstačnosti zahrádkařících domácností
Nejčastějšími motivacemi k zahrádkaření je vnímání pěstování jako koníčka, následované možností získat čerstvé a zdravé potraviny. „Úspora financí patří mezi relativně četné důvody k zahrádkaření, nejvíce u nejmladší generace. Ta spolu se střední generací vychází s příjmy hůře než nejstarší generace. V každé generaci je pak patrné, že zahrádkáři vycházejí s příjmy o něco lépe než ti, kteří se této činnosti nevěnují,“ uvedl Vávra
Výsledky studie potvrzují velkou popularitu zahrádkaření v české populaci. V nejmladší věkové skupině se této činnosti věnuje 53 % lidí, ve skupině středního věku 60 % a v nejstarší 65 %. Celkem se tomuto oboru věnuje zhruba polovina české populace.
Výsledky studie jsou podle Vávry natolik zásadní, že prokazují důležitost mnohdy přehlížené, byť v zásadě „celonárodní“ aktivity a její pozitivní zdravotní a sociální kontext. „Z tohoto pohledu lze jednoznačně doporučit, aby se domácí pěstování potravin stalo součástí celostátních, regionálních i obecních koncepcí a strategií v potravinové politice, veřejném zdraví, environmentálních oblastech i územním plánování,“ uvedl Vávra.
Graf 3: Hlavní motivy zahrádkaření
