Tiskové zprávy
Rozdíly ve zdravotním stavu obyvatel západní Evropy a zemí střední a východní Evropy a postsovětských republik se po pandemii covid-19 znovu prohlubují. Nejviditelněji se tyto rozdíly projevují v očekávané délce života při narození – jednom z nejvýznamnějších ukazatelů celkového zdravotního stavu populace. Největší rozdíl je aktuálně mezi bývalými zeměmi Sovětského svazu a západní Evropou, kde se muži dožívají v průměru o 12 let více a ženy žijí o 10 let déle než ty z postsovětských zemí. Rozdíly mezi střední a západní Evropou už tak markantní nejsou, u mužů je to 5 let a u žen jsou to 4 roky ve prospěch obyvatel západní Evropy. Poukázala na to aktuální studie vědkyň z Národního institutu SYRI a Přírodovědecké fakulty UK.
„Přestože se rozdíly mezi vybranými třemi regiony v průběhu let postupně snižovaly, pandemie je opět prohloubila. Dopady covidu-19 tak zdůraznily nezbytnost pokračujících investic do zdravotnické infrastruktury a potřebu řešit socioekonomické nerovnosti,“ uvedla hlavní autorka studie Umit Tleshova ze SYRI. Očekávaná délka života při narození je klíčový indikátor zdraví společnosti. Odráží nejen životní styl obyvatel, ale také úroveň socioekonomického rozvoje, využívání prevence, dostupnost a kvalitu zdravotní péče i efektivitu zdravotní politiky.
Studie analyzuje tři regiony s podobným historickým vývojem. V postsovětských zemích přinesl pád komunismu prudký nárůst chudoby a sociální nejistoty, nezaměstnanosti a zhoršení duševního zdraví. Tyto faktory ve svém důsledku přispěly i ke zhoršení fyzického zdraví obyvatel. Zdravotní systémy v mnoha těchto zemích navíc nestíhaly držet krok s ekonomickým vývojem i potřebami měnící se společnosti.
„Klíčovým problémem tohoto regionu je nízká cena tabákových a alkoholických výrobků ve srovnání se zeměmi EU kvůli minimálnímu zdanění,“ uvedla Tleshova, která pochází z Kazachstánu, a jako další problémy tohoto regionu jmenuje nízkou proočkovanost, výskyt infekčních nemocí včetně tuberkulózy a poměrně křehké systémy zdravotní péče.
Země střední a východní Evropy včetně Česka tvořily ještě v 60. letech poměrně homogenní celek z hlediska zdravotních ukazatelů. Tento obraz se však začal měnit s nástupem politické a ekonomické transformace po roce 1989. „Rozdílné tempo a způsob, jakým jednotlivé státy reagovaly na změnu režimu, vedly k výrazné diverzifikaci. Zatímco některé země zaznamenaly rychlý pokrok a stabilitu sociálních a zdravotních systémů, jiné v důsledku pomalých reforem začaly zaostávat,“ vysvětlila Dagmar Dzúrová, která v SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.
Vědci tento jev označují jako „šok z demokratizace“, což je náhlý přechod od státem řízené ekonomiky k tržnímu hospodářství, který narušil fungování zdravotní péče a sociálních služeb. „Důsledkem byl nárůst tzv. odvratitelných úmrtí, tedy úmrtí, kterým šlo předejít, a prohloubení zdravotních nerovností mezi obyvateli,“ uvedla Klára Hulíková Tesárková.
Posun od plánovaných k tržním ekonomikám prohloubil rozdíl v délce života při narození mezi východní a západní Evropou. Rozdíly se odrážejí také v investicích do zdravotnictví a sociálních systémů. V období let 2013 až 2019 měly například nejvyšší průměrné výdaje na zdravotní péči státy jako Německo, Nizozemsko a Švédsko. Naproti tomu Rumunsko, Bulharsko a Lotyšsko investovaly podstatně méně.
Pandemie covid-19 tuto nerovnost ještě více odhalila. Slabší regiony čelily většímu tlaku kvůli podfinancované zdravotní infrastruktuře a nižší ekonomické odolnosti. „Pandemii lze chápat jako zátěžový test. Ukázala, jak pružně a efektivně dokážou jednotlivé země reagovat na nové zdravotní hrozby,“ uzavřela Dzúrová k aktuální studii, kterou otiskl časopis Cogent Social Sciences. Vědkyně vyhodnocovaly údaje o naději dožití při narození pro 48 z 53 zemí ve vybraných regionech. Andorru, Lucembursko, Maltu, Monako a San Marino z analýzy vyloučily kvůli jejich malému počtu obyvatel.
Odkaz na studii: Full article: Decoding life expectancy gaps: a long-term decomposition analysis of three WHO European Region country groupsZařazení: vedoucí výzkumné skupiny
dzurova@natur.cuni.cz Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK
Zařazení: seniorní výzkumnice
+420 221 951 562 klara.hulikova@natur.cuni.cz Katedra demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta UK