Výzkum: Ruskou vakcínu využívaly v Evropě země, ve kterých eroduje demokracie

„O Sputniku uvažovala řada populistických politiků včetně těch českých, ale nakonec byl dovezen jen v osmi státech, v nichž eroduje demokracie. O dovoz Sputniku se zasazovali především populističtí politici, kteří byli během pandemie vystaveni většímu tlaku a případná volební prohra pro ně může znamenat vyšetřování například korupce,“ uvedla Petra Guasti ze SYRI.

Samotná vláda populistů ale není pro tento postup dostatečné vysvětlení. Klíčové je, zdali se jim již dříve podařilo narušit kvalitu demokracie. „Tam kde byli u moci populisté a před pandemií demokracie erodovala, byl dovezen Sputnik V,“ uvedla Guasti, která tento závěr společně s kolegou Jaroslavem Bílkem dokumentuje na příkladu Maďarska a Srbska. Naopak v ČR a na Slovensku se populisté setkali s odporem opozice a dalších institucí a jejich snaha byla úplně nebo z velké části neúspěšná.

Dalším důležitým zjištěním výzkumu je, že dovoz vakcíny Sputnik V, která neprošla certifikací evropské agentury EMA a panují pochybnosti o její efektivitě, nebyl ovlivněn historickými a obchodními vazbami na Rusko. Klíčové tak nebyly strukturální faktory, ale vazby mezi Ruskem a vládnoucími neliberálními politickými elitami v jednotlivých evropských zemích. „Rozhodnutí o dovozu vakcíny Sputnik V nebylo v evropských zemích zdravotní, ale čistě politické, protože země, které měly v pandemii více mrtvých o jeho dovoz neusilovaly více než země, kde byla úmrtnost nižší,“ doplňuje Bílek. Samotné členství v EU sice šance na přijetí vakcíny Sputnik V snižovalo, ale nebylo rozhodujícím faktorem, což se ostatně dobře ukazuje na již zmíněném Maďarsku nebo Slovensku.

Zajímavá zjištění pak nabízí i dodatečná analýza, ze které vychází, že v přijetí vakcíny Sputnik V hrál svou roli spíše obchod s Maďarskem než s Ruskem.  „Přesto nelze označit obchodní vazby s Maďarskem za jediné nebo nejsilnější možné vysvětlení dovozu Sputniku. Rozhodně to však potvrzuje, jak destabilizační prvek pro současnou EU orbánovské Maďarsko představuje. Podobné vysvětlení platí i ve vztahu k dovozu vakcín z Číny,“ uvedla Guasti.

Výzkum SYRI publikoval odborný časopis East European Politics. Vědci se zabývali pouze situací v Evropě, tedy nikoliv v jiných částech světa, kde byla pandemická situace značně odlišná. „Řada vlád v zemích mimo EU neměla zajištěný dostatečný přístup k lepším vakcínám, a tak byla často ve snaze o vyřešení pandemie ochotná více riskovat,“ dodal Bílek.

Kontakt pro bližší informace: Mgr. Jaroslav Bílek, Ph.D., email: jaroslav.bilek@fsv.cuni.cz, tel.: 777 996 334