Vládní výdaje v ČR mají převážně kladný dopad, zejména pak v období recese

Když stát utrácí peníze – například na opravu silnic, výstavbu škol nebo zvýšení platů učitelů – neznamená to jen, že tyto prostředky dostanou konkrétní firmy a lidé. „Peníze se dál ‚točí‘ v ekonomice: zaměstnanci utrácí své mzdy v obchodech, podniky investují do výroby, dodavatelé najímají nové pracovníky. Celkový dopad na ekonomiku tak může být větší než původní výdaj,“ vysvětluje autor studie Jan Čapek ze SYRI a Masarykovy univerzity.

Tento efekt se měří fiskálním multiplikátorem, tedy číslem, které říká, o kolik se změní hrubý domácí produkt (HDP), když vláda zvýší své výdaje o jednu korunu. Například pokud utratí navíc 1 miliardu korun a HDP se zvýší o 1,2 miliardy, multiplikátor má hodnotu 1,2. Na druhou stranu ale může dojít i k opačnému efektu, což znamená, že dodatečné výdaje mají menší dopad na ekonomiku, než je jejich nominální hodnota.

Znalost fiskálního multiplikátoru je zásadní, protože bez ní se vládní rozhodování opírá spíše o odhad než o skutečně podložené analýzy. „Pokud je multiplikátor vysoký, znamená to, že každý dodatečný výdaj státu vyvolá výraznější růst ekonomické aktivity. Naopak nízký multiplikátor naznačuje, že vládní výdaje mají omezený dopad, například kvůli úsporám domácností, únikům do dovozů nebo vytěsnění soukromých investic,“ říká Čapek.

Aktuální studie ukazuje, že výdajové multiplikátory v podmínkách České republiky jsou ve většině případů kladné, přičemž v recesi bývají systematicky vyšší než v expanzi. Naopak v období expanze přinášejí dodatečné vládní výdaje jen omezený růstový efekt a mohou přispívat k inflačním tlakům. „Období expanze by proto mělo být využíváno ke konsolidaci veřejných financí. Výsledky studie zároveň ukazují, že silnější využívání diskrečních opatření – tedy ‚brzdy a plynu’ – může zlepšit makroekonomické výsledky, pokud je správně načasováno,“ uvádí Čapek.

Odkaz na studii: https://www.syri.cz/data/uploadHTML/files/PUBLIKACE/syri-fiskalni-multiplikatory-v-cr.pdf