Více než polovina populace starší 50 let nikdy nebyla na screeningu kolorektálního karcinomu

Screeningu se vyhýbají také ti, kteří dlouhodobě nenavštěvují praktického lékaře a nechodí ani na běžné měření krevního tlaku nebo hladiny cukru v krvi. „Zajímavým zjištěním je i fakt, že na screening nechodí jedinci, kteří hodnotí svůj zdravotní stav jako velmi dobrý. To vyvolává mylný dojem, že vyhledávání zdravotní péče je potřebné pouze tehdy, když se člověk cítí špatně,“ upozornila Lustigová.

Podle dat, se kterými výzkumnice SYRI pracovaly, se až 56 % osob starších 50 let screeningu kolorektálního karcinomu nikdy v životě nezúčastnilo. Lidé nejčastěji tvrdí, že „nemají žádné příznaky“. Tuto odpověď zvolilo 54 % dotázaných. Dalších 18 % uvedlo, že vlastně neví, proč na screening nešli. Mezi další často uváděné bariéry patřil strach – ať už z průběhu samotného vyšetření, z možných vedlejších účinků nebo z nepříznivé diagnózy. Tyto důvody zmiňovalo 14 % respondentů. Naopak důvody spojené s dostupností péče se ukázaly jako zcela marginální. Zmínila je pouze 2 % osob, které se screeningu nikdy nezúčastnily.

V Česku probíhá Národní program screeningu kolorektálního karcinomu, což je nádorové onemocnění trávicího systému postihující tlusté střevo a konečník, již více než 15 let. Přesto účast cílové populace, tedy padesátníků a starších, stále výrazně zaostává za evropským doporučením. „Důvodem není nedostupnost péče, ale právě nízká zdravotní gramotnost a nedostatečné vnímání potřeby prevence. Platí to zejména u osob, které se subjektivně cítí zdravé,“ uvedla Lustigová. Podle dat ÚZIS vzrostla účast na screeningu mezi lety 2011 a 2023 jen mírně, a to z 24 % na 30 %. Data zároveň umožňují sledovat rozdíly podle pohlaví, věku a regionu. Vyšší účast evidují statistici u žen a u osob ve věku 60–74 let.

Cílem screeningu je snížit jak výskyt nových případů, tak i úmrtnost na toto onemocnění. Aby tyto programy ale plnily svůj účel, je nezbytné dosáhnout vysoké účasti cílové populace. Optimální míra účasti je přitom podle evropských norem 65 %. U většiny zemí ale realita nedosahuje ani poloviny cílového stavu.

Změnit by to mohly lépe zacílené preventivní programy. „Důležité je zintenzivnit podporu zdravotní gramotnosti a poskytovat informace o screeningu srozumitelnou a věcnou formou, přizpůsobenou různým cílovým skupinám. Doporučujeme také posílit roli praktických lékařů, kteří jsou klíčovými aktéry v oblasti preventivní péče a mají potenciál efektivně motivovat své pacienty,“ uvedla Lustigová, podle které je do budoucna také potřeba zaměřit komunikační aktivity na osoby s nižším vzděláním, které patří k nejohroženějším skupinám z hlediska nízké účasti na screeningu.

Kolorektální karcinom se řadí mezi nejzávažnější nádorová onemocnění. V roce 2022 šlo celosvětově o třetí nejčastěji diagnostikovaný zhoubný novotvar a druhý nejčastější důvod úmrtí na onkologické onemocnění. Každoročně je zaznamenáno přes 1,9 milionu nových případů a více než 900 tisíc úmrtí. Toto onemocnění zatěžuje nejen zdravotní rozpočty, ale především výrazně snižuje kvalitu života nemocných.