Válka na Ukrajině kurz českých politických stran nezměnila

22.09.2023

Válka na Ukrajině nijak nezměnila kurz českých politických stran. V jejich zahraničněpolitických preferencích dál převažují dlouhodobé ideologické motivace. Ani zřejmá zahraniční hrozba a výrazný posun historického, geopolitického či ekonomického kontextu na tom nic nezměnil, vyplývá ze studie vědců SYRI, kteří analyzovali rétoriku českých politických stran v letech 2021 a 2022.

Podle Víta Hlouška ze SYRI a Masarykovy univerzity je zřejmé, že dvě nejsilnější strany – ANO a ODS – využívají svůj postoj k válce jako zdroj posílení stranické identity. Pro ANO je to zaměření na „naše lidi“. „Evropská internacionalistická preference vládních stran usnadnila tomuto hnutí zdůrazňovat dopad války na české obyvatelstvo a obviňovat vládu, že pro „naše lidi“ nedělá dost. ANO si tak upevňuje identitu strany, ‚která se stará‘,“ uvedl Hloušek.

V případě ODS nové budování identity vychází z jejího téměř bezpodmínečného potvrzení západních hodnot a členství v EU. „I když tento druhý aspekt neznamená bezpodmínečnou podporu jakékoli unijní politice, zdá se, že ODS hledá nový a konstruktivnější přístup k EU, který by mohl nahradit její známý měkký euroskepticismus,“ uvedl Hloušek, který postoje českých politických stran analyzoval s kolegou Petrem Kaniokem.

Oba si kladli otázku, zda válka na Ukrajině fungovala jako kritický bod při přetváření pozic stran. Postoje českých stran vědci zkoumali ve dvou dimenzích. Tou první je, zda má být Česko aktivním či pasivním aktérem mezinárodní politiky (internacionalismus versus izolacionismus). Druhá pak vychází z trajektorie, kterou by se česká zahraniční politika měla ubírat na základě geopolitických priorit a preferencí, opírající se o dříve používané koncepty (evropanství, atlanticismus, blíže nespecifikovaný multilateralismus a orientace na východ, tedy převážně na Rusko a Čínu.

Ve volbách před dvěma lety byl dominantní evropský internacionalistický přístup nadále zpochybňován, a to i ze strany některých vládních stran (zejména ANO). „Dále je patrné, že konflikt o směřování izolacionismus vs. internacionalismus byl významnější než diskuse o osudu země. Pouze komunisté se výslovně snažili posouvat Česko více na východ, zatímco ostatní strany stále preferovaly evropské zaměření,“ uvedl Kaniok. Strany strojkoalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) i Pir/STAN zůstaly v kategorii evropských internacionalistů. SPD a ANO pak preferovaly izolacionismus před internacionalismem.

Pozice českých stran v zahraniční politice tak zůstává dlouhodobě stabilní, nicméně trend zpochybňování dominantní evropské a mezinárodní orientace, který se poprvé projevil ve volbách v roce 2013, potvrdily i volby v roce 2021. „Ze stranického pohledu převažující evropské a mezinárodní směřování Česka již není konsensuální a akceptovanou cestou, jak tomu bylo v období mezi lety 1990 a 2013. Alespoň částečné zpochybňování zahraniční a unijní orientace ČR je v posledních letech nový status quo,“ dodal Kaniok.

Kontakt

prof. PhDr. Vít Hloušek Ph.D.

Zařazení: seniorní výzkumník
+420 777 807 220 hlousek@fss.muni.cz Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií, Fakulta sociálních studií MU