V poskytování zdravotní péče Ukrajincům stále panují bariéry

„Ukrajinští pacienti pociťují větší obtíže při popisu zdravotního problému, pokládání otázek, vyjadřování vlastních preferencí i při zapamatování si informací poskytnutých během konzultace. Tyto obtíže se objevují dvakrát až třikrát častěji než u českých pacientů, s nimiž jsou ukrajinští respondenti ve studii srovnáváni,“ říká Karolína Dobiášová, jedna z realizátorek výzkumu.

Výzkumný tým dále upozorňuje, že ukrajinští uprchlíci s většími komunikačními obtížemi se méně často registrují u praktického lékaře a častěji odkládají vyhledání potřebné péče, což může přispívat k prohlubování zdravotních nerovností v České republice.

Studie ukazuje, že bariéry nejsou pouze jazykové, ale také kulturní a systémové. Mezi nejčastější patří rozdílné chápání role lékaře a pacienta, odlišné představy o sdílení rozhodování a rozdílné vnímání autority. Zároveň přetrvává zkušenost části pacientů s negativními stereotypy a nevhodnou komunikací ze strany zdravotníků.

Lepší praxi mohou pomoci interkulturní pracovníci, kteří zprostředkovávají nejen jazyk, ale i kulturní kontext a pomáhají uprchlíkům s orientací v systému. „Podle našeho výzkumu zlepšují kvalitu komunikace i důvěru mezi pacienty a zdravotníky a předcházejí konfliktním situacím. Jejich role ale není v systému zdravotní péče institucionálně ani finančně ukotvena, což omezuje udržitelnost těchto služeb,“ uvádí členka týmu Elena Tulupova.

Výsledky studie poskytují empirický základ pro cílená opatření: vzdělávání zdravotníků v interkulturní komunikaci, institucionální ukotvení interkulturní práce v českém zdravotnictví a posilování komunikační zdravotní gramotnosti uprchlíků.

Odkaz na studii: https://www.syri.cz/data/uploadHTML/files/PUBLIKACE/komunikace-mezi-ceskymi-zdravotniky.pdf