V krizích jsou novináři žádaní, pak ale zájem opadá

Z aktuálního výzkumu SYRI vyplývá, že nízký zájem o denní zpravodajství, a to nejen v tištěné, ale i online formě, vnímají jako klíčovou krizi profese i samotní novináři. „Naše studie odhaluje, že právě odklon čtenářů patří vedle vysokého pracovního tempa a stresu k největším dlouhodobým krizím žurnalistiky,“ uvedla Vochocová s tím, že to vyplývá z hloubkových rozhovorů vědců s novináři.

Část profese ekonomickou krizi médií vnímá jako klíčový faktor ovlivňující žurnalistiku. Hlavní ekonomickou výzvu podle nich představuje právě boj o čtenáře, a to jak mezi médii navzájem, tak především s konkurencí ze strany sociálních sítí a nových žurnalistických formátů, mezi něž patří například influenceři nebo podcasty. „S konkurencí sítí souvisí také výrazný pokles příjmů tradičních médií z inzerce, který si novináři a novinářky uvědomují jako neméně palčivý a spojují si ho s výrazným propouštěním v profesi a nízkým finančním ohodnocením,“ uvedla Vochocová.

Tlak na čtenost, který přetrvává, novináři vnímají jako související krizi žurnalistiky, jejímž důsledkem může být i konflikt mezi společenskou odpovědností médií a jejich ekonomickými zájmy. Zejména v době významných společenských krizí typu covid, střelby na FF UK nebo války na Ukrajině enormně stoupá zájem o obsah. „Krize tedy přinášejí mnohem vyšší čtenost a hlad po kvalitních informacích, ale pro novináře jsou zároveň výzvou nepřistoupit na přílišnou bulvarizaci nebo nerezignovat na principy společenské odpovědnosti ve snaze získat více čtenářů nebo být první, kdo informuje o určité události. Po odeznění krize nebo v jejím průběhu však brzy nastupuje přesycení krizemi a negativitou a zájem opět opadá. Navíc vyšší zájem o obsahy podle novinářů nutně neznamená vyšší důvěru v média, která, jak ukazují studie, v souvislosti s krizemi spíše dále klesá,“ upozornila Vochocová.

Čeští novináři a novinářky ve výzkumných rozhovorech vypovídají, že prožívají hlubokou vnitřní krizi, v níž se spojují časová náročnost, stres, nízké finanční ohodnocení a nízký status profese s obavami o to, zda denní žurnalistika v současné podobě může vůbec nadále existovat. Vnější krizové události zároveň ale v novinářích upevňují pocit, že jejich profese je potřebná, což krize typu covid jasně ukazují.

Novináři se snaží adaptovat na situaci například publikováním audioverzí příspěvků nebo zvýšenou aktivitou na sociálních sítích. „Vedle toho však zdůrazňují, že cestou, jak uspět v konkurenci, může být komplexnější změna přístupu média a určitá marketingová strategie. Častý je názor, že je potřeba zdůrazňovat příjemcům význam institucionalizovaných médií a procesy redakční kontroly a ověřování informací, které nemusejí být u influencerů standardem,“ uvedla vědkyně. Cestou z krize je také snaha zaměřit se na hlubší analýzy, širší kontext událostí či analytičtější texty. Novináři také pracují s představou, že tradiční zpravodajská média projdou zásadní změnou tematického nebo žánrového zaměření.

Výzkumná data tak ukazují, že novinářská profese určitým způsobem reflektuje zásadní proměny, které se v ní odehrávají, a počítá s nutnou transformací. „Můžeme tedy usuzovat, že s podobnými změnami, jako je zrušení tištěné verze deníku a posun k názorovým textům v online verzi, k nimž sáhlo vydavatelství Mafra v případě Lidových novin, lidé v profesi víceméně počítají. Šok tedy může vyplývat spíše ze symbolické roviny – zrušení legendární značky s tradicí od konce 19. století, která byla zejména v předválečné historii symbolem kvalitní žurnalistiky a působištěm mnoha novinářských osobností,“ dodala Vochocová.