Úpadek české levice nekončí

Zlom nastal už ve volbách roku 2021, kdy obě strany poprvé vypadly z Poslanecké sněmovny. Letošní volby tento propad ještě prohloubily. Oba levicové subjekty, sdružené pod značkou Stačilo!, nezískaly ani minimální počet hlasů potřebný pro vstup do sněmovny. „Krize levice v českém kontextu tak pokračuje a není zatím jasné, jak se tento trend bude vyvíjet v budoucnu. To platí zvláště s ohledem na posilující roli populistických stran a zhoršující se finanční situaci KSČM a zejména ČSSD,“ uvedl Cirhan.

Vědec SYRI se ve své studii zaměřil na postupnou krizi české levice a k popisu tohoto procesu využil výhradně rozhovory se stranickými elitami a politiky levicových stran, kteří tento proces reflektují zevnitř.

Dnešní situace levice je oproti té, která v Česku panovala ještě před několika dekádami, zcela odlišná. „Po dobu zhruba dvou desetiletí představovala Česká republika v rámci střední a východní Evropy výjimku. Byla jedinou zemí, kde komunistická nástupnická strana (KSČM) prošla po roce 1989 jen omezenými reformami, a přesto si dlouhodobě udržovala stabilní voličskou podporu. KSČM tak zůstala relevantní politickou silou i více než třicet let po pádu režimu,“ uvedl Cirhan.

Současně hrála významnou roli i silná sociálnědemokratická levice (ČSSD/SOCDEM) bez přímých vazeb na bývalou komunistickou stranu. „Založená roku 1878, patřila ČSSD po většinu 90. let a první dekádu 21. století k nejsilnějším politickým subjektům v zemi, často byla nejsilnější či druhou nejsilnější stranou a tvořila několik vlád. V současnosti ale sledujeme její dosud nekončící úpadek, který politici strany vysvětlují nejenom úspěchem nových populistických stran, který je připravil o mnoho voličů, ale zejména širší vnitřní krizí, symbolizovanou absencí zřetelné identity a jasné vize do budoucna,“ dodal Cirhan, který na studii spolupracoval s Mattiou Collinim z Institutu politologických studií.