Tiskové zprávy
Institut spojuje odborníky Masarykovy univerzity, Akademie věd a Univerzity Karlovy z různých oblastí jako je demografie, vzdělávání, psychologie, ekonomika, politologie a mnohé další. Vznikl v roce 2022 v reakci na pandemii covidu-19, která prohloubila nerovnosti ve společnosti. Cílem institutu je kromě vědeckého poznání reagovat na tyto problémy a předkládat řešení směrem k lidem, kteří mohou věci měnit, tedy decizní sféře.
„Naučili jsme se jednat s politiky, vstoupili jsme do řady pracovních skupin ministerstev, realizovali semináře a konference v obou komorách parlamentu. Zde je před námi ještě dlouhá cesta na obou stranách, než bude rozhodování založené na datech a na vědecké interpretaci reality běžnou součástí toho, jak pracují orgány veřejné moci,“ uvedla Šeďová.
Prorektor Masarykovy univerzity Radim Polčák dnes v úvodu zmínil historii vzniku projektu, kdy vedle čtyř medicínských byl zformován i jeden zaměřený na společenské vědy. „Ukázalo se, že covid nebyl zdaleka jen problémem lékařským, ale jednalo se o komplexní problém, ve kterém se projevila určitá systémová rizika,“ uvedl Polčák. Institut má podle něj fungovat jako opora pro vládu v případě řešení systémových rizik. Polčák zmínil, že potřebu dat a seriózních vědeckých vstupů pro další rozhodování včera na návštěvě Masarykovy univerzity zmínil i prezident republiky Petr Pavel.
Vědci institutu SYRI měli díky projektu, jehož základní financování letos končí, možnost využívat unikátní datovou facilitu. S daty budou dál pracovat. „Rozvinuli jsme SYRI jako platformu pro řadu dílčích projektů, které díky kontinuálnímu financování mohly vznikat podle potřeby a aktuální situace. Naučili jsme vidět věci silně interdisciplinárně. Interdisciplinární výměna a spolupráce probíhala nejen uvnitř SYRI, ale také s ostatními medicínskými projekty EXCELES. Takovéto ‚spojování sil‘ je v českém vědeckém kontextu mimořádné,“ uvedla Šeďová s tím, že se vědci také naučili prezentovat své nálezy veřejnosti. „Stali jsme se viditelným vědeckým tělesem, které ukazuje, jak užitečné dokážou být společenské vědy,“ uvedla Šeďová.
Naopak se podle vědecké ředitelky nepovedlo naplnit vizi SYRI jako trvalé národní akademické autority v určité oblasti. Institut bude dál fungovat na základě projektů, které nově získal s profilací na oblasti Zdraví, Vzdělávání, Komunikace a resilience, Politika a Ekonomika. „Nyní musíme zjistit, zda to, co bylo vybudováno s velkorysou finanční podporou, může v nějaké podobě fungovat bez velkých peněz,“ uvedla dnes Šeďová.
Tým SYRI bude dál pokračovat ve společné komunikaci vědy, data managementu a mentoringovém programu. Chystá konference, semináře, workshopy. „Budeme podávat další společné projekty. Umíme pracovat s interdisciplinární perspektivou. Víme, že příslušnost vědců k různým institucím není bariérou pro společný výzkum,“ uvedla Šeďová. Od ledna se budou vědci SYRI zabývat například periferiemi, medicínský výzkum z pohledu společenských věd doplňuje projekt DECIDEHealth. Na novou strukturu institutu už nyní upozorňuje aktuální podoba webu www.syri.cz
Konference dnes na jednom z panelů akcentovala potřebu rozhodování na základ vědeckých dat. Na modelu zdravotnictví současný stav prezentoval ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, který je zároveň výzkumníkem SYRI. V době před rokem 2014 se podle něj většina dat sbírala na papírcích. „Od té doby se muselo přepsat hodně zákonů. Nyní máme plně centralizovaná data zdravotních pojišťoven,“ uvedl Dušek, jehož lidé podle něj ještě za covidu s armádou například telefonicky zjišťovali počet očkovaných umístěných v sociálních službách telefonicky. Nyní má stát propojená data ministerstva zdravotnictví i ministerstva práce a sociálních věcí.
Podle Petry Guasti z vedení SYRI v současnosti bez robustní datové infrastruktury není možné dělat transparentní, replikovatelný a otevřený výzkum. „SYRI vzniklo ve chvíli, kdy kvalita dat a schopnost s nimi pracovat rozhodují o důvěře ve vědu. Důvěra ve vědu už není automatická,“ uvedla Guasti, která představila datové centrum SYRI. To za tři roky obsahuje funkční systém, který změnil nejen komunikaci, ale i praxi utváření a sdílení dat v českých sociálních vědách. Datové centrum SYRI posílilo podle ní transparentnost, kvalitu a otevřenost českého výzkumu a zároveň propojilo akademii, státní instituce a evropské infrastruktury.