Téma dvojí péče stále čeká na řešení

„České zdravotnictví má před sebou opravdu velký problém, protože objem péče naopak poroste v souvislosti se stárnutím populace. Usnadňování kombinace práce a péče by mělo být do budoucna prioritou, a to zejména proto, že ženy ve zdravotnictví převažují a jejich počet v některých oborech roste,“ uvedla Marie Pospíšilová ze SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd.

Pokud má být obor atraktivní i pro mladé a pokud mají zdravotnice zůstávat v oboru a neodcházet do zahraničí, bude nutné brát jejich potřeby v potaz. Zatím jsou možnosti kombinace práce a péče závislé spíše na neformálních pravidlech, jako tomu bylo i během pandemie covid-19, kdy si zdravotníci mezi sebou vypomáhali nebo využívali pomoc rodiny. „Na téma by měl být kladen zvláštní důraz i proto, že v rozhodovacích pozicích převažují muži, kteří dvojí péči obvykle tolik neřeší. Téma je do budoucna vysoce aktuální i s ohledem na možné budoucí krize. Jak nám ukázala už pandemie, péče o příbuzné je vnímána jako individuální zodpovědnost a zdravotnice se tak dostávají do extrémního vypětí. Dvojí péče je náročná psychicky i fyzicky,“ uvedla Pospíšilová.

Aktuální studie SYRI se věnuje právě této oblasti. Obsahuje analýzu zaměřenou na postavení pečujících, identifikaci problémů, kterým čelí, a na hledání možných řešení. Ženy ve zdravotnictví mají obvykle nižší platy než muži a přebírají odpovědnost i za rodinu. Specifické je přitom postavení samoživitelek a osob v předdůchodovém věku.

Změnám by měla napomoci podpora institucionální péče a terénní pečovatelské služby. „Je nutné se zaměřit nejen na dostupnost kapacitní, prostorovou, časovou a finanční, ale také na zlepšení jejich kvality,“ uvedla Pospíšilová. Další cestou z krize je podle vědkyně navýšení platů a snižování genderových stereotypů. „Zdravotní péče by měla být vnímána jako klíčové odvětví ekonomiky, čehož lze dosáhnout mimo jiné jejím adekvátním finančním ohodnocením. Je rovněž vhodné zavést transparentnost v odměňování a provádět pravidelné audity rozdílů v odměňování žen a mužů,“ uvedla Pospíšilová, která doporučuje zdravotnickým zařízením mj. lepší komunikaci.

Podle vědkyně je žádoucí podporovat pravidelná setkání s vedoucími a bavit se o fyzickém a mentálním stresu. Nadměrnou zátěž v oblasti zdravotnictví můžeme řešit i zvyšováním personálních kapacit a zlepšením pracovních podmínek pro starší pracující, například zavedením nových a digitálních technologií v péči, které sníží její fyzickou náročnost a umožní starším pečujícím zůstat v této profesi déle.

Zdravotnictví je silně feminizovanou oblastí (79 % pracovní síly tvoří ženy). Ženy dominují nejen v tradičně „ženských“ oborech, jako jsou zdravotní sestry, jejich počet se začíná zvyšovat také mezi lékaři. Tento trend bude pravděpodobně pokračovat s ohledem na to, že aktuálně také více žen studuje zdravotnické obory. Muži jsou navíc často zastoupeni v nejvyšších věkových skupinách, a budou tedy v nejbližších letech odcházet do důchodu. Podíl žen se tak bude ještě zvyšovat.

Tabulka 1: Podíl žen ve zdravotnictví

Zdroj: ČSÚ (2023)

Graf 1: Věková struktura zdravotních sester [%]

Zdroj: ÚZIS (2023)

[1] Zahrnuje všechny odborné nelékařské pracovníky jinde nezařazené (např. radiologický asistent, zdravotní laborant, farmaceutický asistent).

[2] Zahrnuje ostatní pracovníky ve zdravotnictví (např. dělník, provozní pracovník).

Odkaz na studii: https://1url.cz/t1hFA