Studie: Rodinné zázemí i rezidenční podmínky mají vliv na dosažené vzdělání

Analýza vychází z datového souboru 1656 osob narozených v letech 1975-1997. Jde tedy o generaci, která už rozhodovala o svém směřování v postkomunistickém období a v době konání šetření už v naprosté většině dokončila svou vzdělávací dráhu. Závěry studie potvrzují zásadní formativní vliv rodinného prostředí. „Mladí lidé z rodiny, kde alespoň jeden z rodičů dosáhl vysokoškolského vzdělání, měli více než osminásobnou šanci na dosažení vysokoškolského vzdělání oproti svým vrstevníkům z rodin, kde ani jeden z rodičů neměl maturitu,“ uvedl autor studie Josef Bernard z Národního institutu SYRI.

Vědec zkoumal mj. kulturní kapitál rodiny ve formě množství knih v domácnosti. „Lidé, kteří vyrůstali v rodinách s méně než dvaceti knihami, měli šestkrát nižší šanci na vystudování vysoké školy než ti, kteří měli doma více než 200 knih,“ uvedl Bernard. Důležitá je také stabilita rodinného zázemí. Ti, kteří vyrůstali v rodinách se svými biologickými rodiči, měli zhruba dvojnásobnou šanci na dosažení vysokoškolského titulu oproti ostatním.

Výsledky zároveň ukazují, že vliv má i místo bydliště. Dětství strávené ve více vzdělané lokalitě je samo o sobě bonusem a zvyšuje šanci na dosažení vysokoškolského titulu. „Jedním z možných vysvětlení je takzvaný efekt sousedů. Pravidelné setkávání s lidmi s vyšším vzděláním může zvyšovat vzdělanostní ambice dětí i rodičů. Vzdělanost v místě bydliště se navíc odráží v sociální skladbě spolužáků, se kterými děti chodí do školy,“ uvedl Bernard s tím, že vyšší vzdělanost je typická pro velká města, která se vyznačují většími možnostmi výběru školy nebo snazší dostupností univerzit. Data ale naznačují, že pravděpodobnost studia na vysoké škole zvyšuje i vyrůstání v lokalitách, kde jsou stabilnější rodiny a nižší rozvodovost. To se často týká venkovských oblastí a jihovýchodní části republiky.

Studie poukazuje na dosud přehlížené geografické efekty ovlivňují pravděpodobnost dosaženého vysokoškolského vzdělání. Podle Bernarda bude nutné více zkoumat rezidenční vzdělávací zdroje, které mohou představovat důležitý kontext vzdělávací dráhy a působit na děti a jejich rodiče. „O mechanismech těchto efektů víme zatím jen velmi málo,“ dodal Bernard.

Odkaz na studii: https://1url.cz/FJT35