Studie prokázala křehkost demokracie za pandemie

Pandemie covidu-19 v Česku i na Slovensku způsobila politickou krizi a polarizovala společnost. Aktuální studie analyzuje dopad krize na vztah mezi vládou a parlamentem v obou zemích. Vychází přitom z rozsáhlé analýzy parlamentních dokumentů, literatury, médií a rozhovorů s experty. „Rozsáhlá krize způsobená pandemií zasáhla všechny oblasti společnosti a stala se výzvou i příležitostí pro vlády a parlamenty. Země musely vyvinout adekvátní a účinnou reakci, ale zároveň zachovat své demokratické hodnoty a schopnost kontroly výkonné moci,“ uvedla Mansfeldová.

Obě země ale ve stejné době procházely i politickými krizemi. V České republice skončila podpora menšinové vládní koalice ze strany KSČM a prohloubila se polarizace společnosti. Na Slovensku procházela vláda s pohodlnou většinou řadou otřesů, které zhoršovala nestabilita vládnoucích parlamentních stran. „Výrazný nárůst počtu nezávislých poslanců negativně ovlivnil práci parlamentu a předvídatelnost jeho rozhodnutí. Parlament, který měl kvůli své legislativní konstrukci omezenější pravomoci než český, byl negativně ovlivněn nestabilitou parlamentních stran ve své kontrolní funkci,“ uvedla Mansfeldová.

Legislativní rámce, komunikační kanály a modely kontroly, které se v „normálních časech“ jevily jako adekvátní a funkční, ukázaly během pandemie své slabiny. Během první vlny panoval v obou zemích konsenzus v přijímání pandemických opatření. Bez ohledu na to, kdo byl u moci, nouzová situace ale vedla k určitému uvolnění v používání standardních rozhodovacích mechanismů a vlády se toho snažily využít.

Významnou výzvou pro parlament bylo přijímání zákonů ve zrychleném řízení, což se dělo i u legislativy, která s pandemií nesouvisela. „Slovenský případ ukázal slabost jednokomorového systému ve srovnání se zeměmi s dvoukomorovými parlamenty, kde má horní komora silné právo veta,“ uvedla Mansfeldová. Podle vědkyně proces posilování výkonné moci v nouzovém stavu souvisí s předchozím institucionálním uspořádáním. Nástroje pro řešení mimořádných událostí obsažené v právním řádu fungovaly pro zvládnutí tak rozsáhlého a intenzivního zásahu do všech oblastí společnosti nedostatečně.

„Kombinace křehké demokracie s legislativní úpravou, která dává více prostoru exekutivě, což je hlavně případ Slovenska, vytváří v krizové situaci možnost uchopení moci právě exekutivou. Je možná štěstí, že díky neshodám uvnitř vládních koalic tato možnost nebyla využita na maximum,“ dodala Mansfeldová.

Národní institut SYRI sdružuje vědce Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd. Vznikl právě v reakci na pandemii covidu-19, kdy byl v popředí především medicínský výzkum. Analýza společenských věd v té době v mnoha směrech chyběla, přestože pandemie působila jako akcelerátor řady negativních jevů ve společnosti, jako je například její polarizace.

Celou studii najdete zde: https://www.syri.cz/data/uploadHTML/files/PUBLIKACE/polarizace-studie.pdf