Strach má velkou moc a jasně to ukázala nedávná pandemie covid-19. Emocionální reakce se přitom liší podle různých krizových stavů a v čase se vyvíjejí. Na počátku pandemie se lidé báli zdravotních dopadů, a dodržovali proto protipandemická opatření, což zároveň zvyšovalo důvěru ve vládu. Omezení svobody a další politická rozhodnutí měla ale s délkou trvání výjimečného stavu opačný efekt. Snížila jak dodržování předpisů, tak důvěru ve vládu. Podle vědců Národního institutu SYRI to ilustruje fakt, jak může měnící se povaha strachu výrazně ovlivnit reakce na veřejné politiky. Jejich studie, která má platnost i pro jiné krizové situace, vyšla v Journal of Public Policy nakladatelství Cambridge University Press.
„Naše studie vrhá světlo na složitý vztah mezi strachem, důvěrou a dodržováním opatření a vymezuje klíčovou roli strachu při dodržování vládních politik během krize,“ uvedla spoluautorka studie Lenka Hrbková z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity.
Vztah mezi emocemi a dynamikou krizí je podle výzkumnice velice složitý. „Na rozdíl od našeho předpokladu, že dopad strachu z ohrožení zdraví bude s přetrvávající pandemií slábnout, jeho vliv na důvěru a dodržování předpisů zůstal stabilní. V pozdějších fázích krize však obavy z politických důsledků pandemie, kam řadíme například omezení osobní svobody, podkopaly efekt oživení a jinak pozitivní vliv strachu na dodržování předpisů,“ uvedla Hrbková.
I když se právě zveřejněná studie zabývá pandemií covid-19, přináší poznatky i pro jiné scénáře, které vyžadují důrazná vládní opatření. „Mnohostranná povaha strachu může vést k různým účinkům na dodržování předpisů a podporu veřejných politik. Například teroristické útoky často vyvolávají bezprostřední strach z násilí, následovaný obavami ze zvýšeného státního dohledu a potenciálního narušení soukromí, což může ovlivnit důvěru ve vládu,“ uvedla Hrbková, podle které naopak ekonomický strach na dodržování předpisů vliv nemá.
Výsledky aktuálního výzkumu mohou politikům poskytnout vodítko ke zvládání emocí veřejnosti během krizí. „Obavy veřejnosti týkající se politické stability jsou stejně zásadní jako obavy související se zdravím. Politici by se neměli zaměřovat pouze na vyvolávání strachu ze zdravotních důsledků pandemií typu covid nebo jiných potenciálně nebezpečných hrozeb. Obavy z dlouhodobých politických důsledků vládních kroků jsou pro důvěru veřejnosti ve vládu a její kroky velmi důležité,“ dodala Hrbková.
Mgr. Lenka Hrbková Ph.D.
Zařazení: juniorní výzkumnice
+420 549 497 996 +420 728 752 197 hrbkova@mail.muni.cz Katedra politologie, Fakulta sociálních studií MU