Tiskové zprávy
Předseda SPD Tomio Okamura dlouhodobě kritizoval média za nepravdivost a zaujatost, zároveň však pro něj byla nástrojem přístupu k veřejnosti a sloužila mu k podpoře vlastních sdělení. Okamurův pohled na média se změnil při přechodu z Úsvitu do SPD, ovlivňovaly jej také společenské krize. Výrazně pozitivněji pojímal alternativní média. Vyplývá to ze studie Aleny Kluknavské a Vlastimila Havlíka z Národního institutu SYRI, na které se podílel také politolog Jozef Kunc.
Vědci analyzovali 1207 náhodně vybraných Facebookových příspěvků z let 2013 až 2020, ve kterých Okamura zmiňoval média. Studie ukazuje, že se o nich vyjadřoval třemi různými způsoby. „Okamura média nejčastěji označoval za nepravdivá, zaujatá či manipulativní, zároveň je ale využíval jako zdroj informací a jako komunikační arénu, kterou lze využít pro šíření vlastních sdělení,“ popsala Alena Kluknavská z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity.
Okamurovy postoje týkající se médií se v průběhu let měnily – například k nim přistupoval rozdílně jako předseda hnutí Úsvit a předseda SPD. „V období, kdy vedl Úsvit, častěji využíval média jako zdroj informací. Po založení a konsolidaci SPD se jeho komunikace posunula k výraznějším obviněním z nepravdivosti, což odpovídalo změně stranického profilu a silnější mobilizační strategii vůči voličům,“ přiblížila Kluknavská.
Přístup Okamury k médiím se také proměňoval s ohledem na výrazná politická témata. Mezi ně patřila uprchlická krize v letech 2015 a 2016 a začátek pandemie COVID-19 v roce 2020. „V období uprchlické krize zesílily jeho útoky na pravdivost médií, která vykresloval jako aktéry selhávající ve službě veřejnosti. Na začátku pandemie COVID-19 naopak intenzita těchto útoků klesla, což souviselo s tím, že média plnila důležitou informační funkci,“ vysvětlila Kluknavská a doplnila, že téma pandemie nešlo stejně snadno předkládat veřejnosti jako konflikt „lid versus elity“.
Výzkumníci také zkoumali, zda se Okamura vyjadřoval odlišně o různých typech médií. „Nejkritičtější byl vůči mainstreamovým médiím, zejména veřejnoprávním, která často prezentoval jako zaujatá a propojená s politickými elitami. Alternativní média naopak hodnotil podstatně vstřícněji a častěji z nich přebíral informace, čímž jim přisuzoval větší legitimitu,“ uvedla Kluknavská. Tato propagace alternativních médií ovšem může mít negativní dopady na společnost.
„Pokud politický lídr systematicky sdílí a neproblematizuje obsah alternativních zpravodajských médií, může tím posilovat jejich důvěryhodnost u svých podporovatelů. To může přispívat k prohlubování informačních bublin ve společnosti a k oslabování společného faktického základu, na němž se vede veřejná debata,“ uzavřela Kluknavská.
Odkaz na studii: https://tandfonline.com/doi/full/10.1080/09668136.2025.2593332
Zařazení: seniorní výzkumnice
alena.kluknavska@fss.muni.cz Katedra mediálních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních studií MU