Studie: Na výkonu je závislá většina vrcholových sportovců

Vědci analyzovali celkem 168 českých vrcholových sportovců ve věku od 18 do 30 let. Z toho bylo 87 žen a 75 mužů. Vzorek zahrnoval 74 elitních sportovců (47 %) a 86 výkonnostních (53 %). „Závislost na cvičení je stále více uznávána jako možná hrozba pro zdraví, zejména ve vrcholovém sportu, kterým vědecké studie věnovaly dosud jen minimální pozornost. Přitom známe spoustu příkladů, kdy cílení na výkon vedlo k značným psychickým problémům,“ uvedla Vítková.

Vědci pracovali s několika klíčovými osobnostními atributy, které se ve zvýšené míře objevují u vrcholových sportovců. Jde kromě jiného o atletickou identitu, sportovní motivaci či perfekcionismus. To vše jsou faktory, které mohou ve výsledku podporovat rozvoj závislosti na cvičení. Jedním z významných osobnostních prediktorů byl také neuroticismus. „Studie ukázala, že velkou roli hraje mj. právě neuroticismus a identita sportovce. Tato zjištění podtrhují důležitost psychologických faktorů pro pochopení závislosti na cvičení,“ shrnul Mudrák.

Vztah mezi neuroticismem a závislostí na cvičení je spojen se specifickými oblastmi mozku produkujícími pocit odměny za výkon. To může ve výsledku posílit návykové chování, jako je nadměrné cvičení. Dalším významným prediktorem rozvoje závislosti je vysoká identifikace s atletickou rolí, tedy tzv. sportovní identita. „Lidé, kteří sportu propadnou, zanedbávají jiné životní aktivity a žijí jen sportem. Sportovci považují ponoření se do sportovních rolí za prostředek úniku od každodenních stresorů,“ popsala Vítková.

Posledním prediktorem rozvoje závislosti je motivace poháněná spíše zvnitřněnými očekáváními než skutečným prožitkem. „Zjednodušeně řečeno, pocity viny a závazku mohou vést k nutkavému cvičebnímu chování. Sportovci, kteří se cítí nuceni cvičit kvůli povinnosti a pocitu viny, mají vlastnosti podporující rozvoj závislosti na cvičení,“ upozornila Vítková. Naopak významný vliv na rozvoj závislosti se neprokázal u sociodemografických proměnných, jako je věk, pohlaví a tréninkové hodiny. „To podtrhuje primární roli psychologických faktorů,“ uvedl Mudrák.

Aktuální studie přispívá k posílení výzkumu závislosti tím, že se zaměřuje konkrétně na vrcholové sportovce, tedy populaci, která je v literatuře ve srovnání s rekreačními cvičenci často opomíjena. Zatímco předchozí studie zkoumaly závislost na cvičení v širokém měřítku, jedinečné tlaky a kontexty, kterým čelí elitní sportovci, jako je souhra soutěžních požadavků, kulturní normy ve sportu a profesionalizace jejich sportovní identity, byly brány v úvahu jen zřídka.

Odkaz na studii: https://1url.cz/RJeRh