Společenská polarizace pozitivně ovlivňuje volební účast

Politická polarizace akceleruje napětí mezi demokratickými principy a stranickými zájmy. „Vysoká úroveň politické polarizace může zhoršit kvalitu demokracie tím, že podkopává důvěru v demokratické instituce, normy a principy,“ uvedla Petra Guasti z Národního institutu SYRI. Dosavadní výzkum se zaměřoval na dva hlavní typy polarizace: afektivní a ideologickou. Afektivní zahrnuje pozitivní pocity vůči vlastní skupině a negativní pocity vůči cizí skupině. Ideologická polarizace se týká rozdílů v politických preferencích a ideologických názorech mezi politickými stranami nebo voliči. Nedávné studie přidaly dva další typy polarizace – neústupnou a stranické třídění. Neústupná polarizace je charakterizována odmítáním kompromisů a ústupků, zatímco stranické třídění je definováno jako vnitřní homogennost stran podél tradičních a nových štěpných linií.

Polarizace ve střední a východní Evropě byla dosud zkoumána jen okrajově. „Klíčovou otázkou je dvojí role společenské mobilizace při podpoře demokratické resilience a demokratické eroze v éře populismu. Konkrétně se zabýváme tím, jak různé formy polarizace ovlivňují mobilizaci pro a proti liberální demokracii,“ uvedl Aleš Michal z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.

Vědecké výsledky vyplývající z dat nasbíraných v rámci SYRI zdůrazňují v českém prostředí hlavní roli afektivní polarizace a stranického třídění při vysvětlování příčin politické mobilizace. „Afektivní polarizace významně koreluje mezi vyššími úrovněmi hněvu a podporou populistického kandidáta. Stranické třídění naopak silně indikuje hlasování pro antipopulistického kandidáta. Přestože ideologická a neústupná polarizace jsou přítomné, mají menší vliv na volební mobilizaci a volební výsledky,“ uvedla Guasti.

Srovnání napříč zeměmi V4 ukázalo, že populistické strany úspěšně mobilizovaly dříve pasivní voliče, a tím se zvýšila volební účast. V České republice a Polsku se to projevilo jak na populistických, tak na antipopulistických frontách, což vedlo k porážce populismu v letech 2021 a 2023. Na Slovensku se vrátil populista Robert Fico, zatímco Viktor Orbán udržel svou dominanci v Maďarsku. Volby do Evropského parlamentu v roce 2024 ukázaly zvýšenou účast v Maďarsku, na Slovensku a v České republice, ale v Polsku účast klesla. Avšak ve všech čtyřech zemích byly výsledky mezi populistickými a antipopulistickými silami těsné.

„Mezi roky 2010 až 2023 společenská polarizace výrazně vzrostla v Maďarsku, Polsku a na Slovensku, přičemž v České republice nárůst nebyl tak výrazný. Maďarsko neustále vykazuje nejvyšší úroveň polarizace, zatímco Slovensko zažilo nejvýznamnější zrychlení v posledních letech. Společenská polarizace pozitivně ovlivňuje mobilizaci pro demokracii i autokracii, přičemž silnější a statisticky významnější efekt má na mobilizaci pro demokracii,“ dodala Guasti.