Tiskové zprávy
Péče o starší, nedostatek míst v pečovatelských zařízeních i nedostatek pracovních sil v sektoru péče o starší se stává jedním z klíčových témat v Evropské unii. Pandemie covidu-19 a náhlé uzavření hranic také jasně ukázalo závislost sektoru péče o starší na migrantkách ze zemí mimo Evropskou unii i tzv. pendlerkách z členských států EU, které za prací dojíždějí přes otevřené hranice uvnitř Evropské unie. Postavení pečovatelek ze zahraničí se významně liší podle toho, odkud pocházejí – jestli ze zemí mimo EU, nebo z členských států. Přestože jsou ale pečovatelky ze středo- a východoevropských členských států občankami EU, které mají otevřený přístup na trh práce, typy zaměstnání v pečovatelském sektoru, které se jim nabízejí, odkrývají mechanismy, které udržují a prohlubují nerovnosti mezi Západem a Východem.
Zuzana Uhde z Národního institutu SYRI toto nazývá evropským hraničním režimem péče. Ve svém výzkumu se věnovala proměňující se práci v sektoru dlouhodobé péče o starší z pohledu pečovatelek-pendlerek. Srovnávala zkušenosti žen z České republiky, které pracují v Německu a Rakousku ve 24hodinové péči v domácnosti seniorů (tzn. live-in péče), a těch, které jsou zaměstnány v pečovatelských pobytových zařízeních.
„Zejména 24hodinová péče v domácnosti seniorů ukazuje zásadní problémy evropské integrace a systémů péče, které jsou určovány na úrovni národní politiky v jednotlivých státech. Přetrvávající nerovnosti mezi Východem a Západem nejsou v této oblasti pouze pozůstatkem minulosti. Instituce a legislativa upravující pečovatelskou práci v EU a členských státech udržují hierarchii, která je naturalizována prostřednictvím různých znaků odlišnosti,“ uvedla Uhde. Etablování 24hodinové péče v domácnosti seniorů podle ní využívá otevřené hranice v EU a přeshraniční pracovní mobilitu, státy spolu s dalšími aktéry na trhu tak ale podle vědkyně institucionalizují specifickou strategii „extraktivního režimu vykořisťování“.
Výzkum dále ukázal, jak různé podoby pečovatelské práce využívají stereotypy vůči Východoevropankám a jejich ambivalentní pozici spojenou s kategorií bělošství jako globálně privilegovaným statusem a současně s Východem jako geopoliticky marginalizovaným regionem. „Porovnání různých podob pečovatelské práce ukazuje, jak jsou otevřené hranice EU překreslovány jako pracovní hranice mezi různými kategoriemi pečovatelek, kterým je na základě toho, odkud pocházejí, připisováno odlišné postavení v rámci globálního rasizovaného systému hierarchií a privilegií,“ uvedla Uhde.
V porovnání s 24hodinovou péčí v domácnosti seniorů mají pečovatelky v pobytových zařízeních pro seniory lepší postavení. Ovšem i zde je zaměstnávání pendlerek a migrantek využíváno k udržení nízkých platů v oboru. A zatímco je hodně pozornosti věnováno zaměstnávání nebělošských migrantek jako pečovatelek, nová studie ukazuje, jakým způsobem „bělošský, ale ne západní“ status pečovatelek ze střední a východní Evropy napomáhá v bohatších zemích EU udržovat rasizované privilegium být-opečováván takovým způsobem, který je v souladu s tendencemi zpřísňování migrační politiky na vnějších hranicích EU. „Nízké platy jsou totiž v politickém jazyce překládány jako cenově dostupná péče o seniory,“ dodala Uhde.
Zařazení: seniorní výzkumnice
+420 210 310 351 zuzana.uhde@soc.cas.cz Sociologický ústav AV ČR