Tiskové zprávy
Šikanu na vysokých školách zažije za dobu svého působení asi desetina zaměstnanců. Přitom jde stále z pohledu škol spíše o opomíjený problém. Oproti jiným formám neetického chování, jako jsou diskriminace či sexuální obtěžování, dosud chyběl odborný manuál, který by napomohl problému čelit. Ten nyní zveřejnil Národní institut SYRI na svém webu. Podle jeho autorky Kateřiny Zábrodské šikana patří mezi nejstresovější situace, do kterých se zaměstnanec může dostat. Má ničivý dopad na duševní zdraví a prokazatelně je spouštěčem klinické deprese, úzkosti a vážných psychosomatických problémů.
Zahraniční studie odhadují, že na vysokých školách a jiných akademických institucích zažije šikanu přibližně 10 % zaměstnanců. Jeden z mála výzkumů specificky zaměřený na šikanu na českých univerzitách zjistil, že 13,6 % respondentů z řad zaměstnanců bylo terčem objektivně měřitelné šikany, 7,9 % zaměstnanců se samo označilo za šikanované a 28,8 % uvedlo, že byli svědky šikany na svém univerzitním pracovišti.
„To jsou poměrně vysoká čísla. Snižování výskytu šikany prostřednictvím preventivních a intervenčních opatření je proto nepochybně v zájmu vysokých škol i dalších akademických pracovišť,“ uvedla Zábrodská z Národního institutu SYRI a Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Problémem je podle ní právě nedostatek informací, politik a dalších organizačních opatření vztahujících se k šikaně v práci, který původcům umožňuje dopouštět se neetického chování opakovaně.
Dlouhodobé vystavení šikaně nezřídka vede k vážné traumatizaci zaměstnanců a jejich odchodu z práce, eventuálně k dlouhodobé pracovní neschopnosti. „Šikana v akademickém prostředí vede k výraznému poklesu produktivity jak šikanovaných osob, tak také svědků šikany, celého týmu a pracoviště. Šikana akademických a vědeckých pracovníků je pak specifická v tom, že nezřídka zasahuje také jejich magisterské a doktorské studující a může být příčinou přerušení či nedokončení jejich studia,“ uvedla Zábrodská, podle které je samostatnou kapitolou šikana zaměřená na excelentní vědce a vědkyně.
Nový manuál popisuje, co by školy měly dělat. „Pomůže například jasný závazek vysoké školy vytvářet bezpečné pracovní prostředí, definování standardů etického chování a šikany jako takové. Dále lze doporučit prohlášení, že zákaz šikany se vztahuje na veškerou komunikaci, včetně komunikace elektronické, tj. textových zpráv, e-mailů a sociálních médií. Každé nahlášení šikany zároveň musí být prošetřeno,“ uvedla Zábrodská.
Vysoké školy v řadě případů chtějí situaci řešit, odborné manuály ale většinou zatím chybí. Cílem nové publikace je nabídnout kompaktní soubor odborných a současně prakticky aplikovatelných informací o šikaně na vysokých školách. Jednotlivá doporučení reflektují vědecky osvědčenou praxi, tedy nejúčinnější postupy a standardy identifikované převážně v mezinárodním výzkumu.
„Záměrem tohoto průvodce není prezentovat rychlá a jednoduchá řešení. Problematika šikany v práci je totiž komplexní a každý jednotlivý případ vzniká na základě souhry mnoha různých rizikových faktorů, a to jak na straně pracoviště, tak kolektivu i individuální pracovní a životní situace do šikany zapojených osob. Stejně komplexní musí být i opatření a politiky zaměřené na šikanu, určitě nestačí obecné proklamace či různé desetibodové návody. K minimalizaci šikany je potřeba vybudovat několikastupňový systém prevence, který nově vydaný manuál popisuje. Tento systém lze využít jak na vysokých školách, tak také v dalších organizacích,“ dodala Zábrodská.
Celý manuál je k dispozici ke stažení zde: Prevence šikany na pracovišti (syri.cz)
Ilustrační foto: Pixabay
Zařazení: seniorní výzkumnice
+420 221 403 909 zabrodska@psu.cas.cz Psychologický ústav AV ČR