S vyšším socioekonomickým statusem v průměru trávíme delší čas v důchodu

Výchozím bodem analýzy byla totožná startovní čára, konkrétně 65 let. Analýza zahrnovala jen osoby s přiznaným starobním důchodem, její součástí tedy nebyly osoby pobírající během života invalidní důchod. Vědce následně zajímalo, kolika dalších let se tito lidé dožívají, a stráví je tedy ve starobním důchodu. Výzkumníci rozdělili českou populaci na pět skupin podle výše vyměřovacího základu v době přiznání starobního důchodu. „Studie dokládá, že nůžky se rozevírají i v této oblasti. Mezi nejbohatšími a nejchudšími je v případě mužů rozdíl zhruba 3 roky, v případě žen se jedná o asi 2,5 roku,“ uvedla Klára Hulíková Tesárková z Národního institutu SYRI a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.



Vědci vycházeli z dat z let 2019–2022. Výsledky jsou ovlivněny i pandemií onemocnění covid-19, která přinesla silnou nadúmrtnost. „Zatímco muži s nejnižším důchodem byli v roce 2022 jedinou skupinou, jejíž hodnota střední délky života dorovnala a mírně převýšila výchozí hodnotu z roku 2019, mezi ženami se totéž podařilo naopak jen u nejbohatších žen,“ uvedla Hulíková.



„Z výsledků vyplývá zřejmý sociální gradient, který se ve zkoumaných letech mění jen minimálně. V roce 2022 byla naděje dožití u pětašedesátiletých mužů s nejnižším důchodem pouze dalších 15,48 roku. U těch nejbohatších to bylo 18,16 let. Podobně ženy s nejnižšími příjmy v průměru v důchodu strávily dalších 18,94 let a ty s nejvyššími příjmy pak 21,54 let,“ doplnila spoluautorka analýzy Dagmar Dzúrová z Národního institutu SYRI a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Vědci pracovali v rámci pilotní spolupráce s daty České správy sociálního zabezpečení a získané výsledky byly poskytnuty pro další využití přímo této organizaci. Záměrem této zprávy bylo získat základní přehled o socioekonomických rozdílech v průměrné délce života v důchodovém věku a vymezení dalších témat, kterým bude zájem se věnovat v dalším výzkumu.