Tiskové zprávy
Rozvoj telemedicíny v českém zdravotnictví brzdí nekoordinovaný přístup ze strany státu. České zdravotnictví je tak v této oblasti stále na počátku. Potvrdil to aktuální výzkum vědců z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kteří jsou součástí skupiny Národního institutu SYRI. Na výzkumu spolupracovali s experty ze společnosti Ernst & Young, s.r.o. a Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
„Zavádění a rozšiřování telemedicíny vyžaduje změny v technologické infrastruktuře, v organizaci péče a organizaci práce a také v úpravě legislativního prostředí. Je také nutné překonat řadu bariér na úrovni systému zdravotní péče, poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotníků i pacientů. Důležité je i cílené vzdělávání zdravotnických pracovníků a podpora pacientů v rozvoji jejich digitálních kompetencí,“ uvedla Jolana Kopsa Těšinová z Národního institutu SYRI a 1. lékařské fakulty UK.
Digitální transformace zdravotnictví byla důležitým tématem i před koronavirovou pandemií, v době krize však došlo k akceleraci vývoje a zavádění nejrůznějších moderních technologií. Digitalizace zdravotnictví se tak stala naprostou prioritou pro většinu zemí. Tlak na rychlost digitálních řešení je umocněn i dalšími vlivy, jako je například stárnutí populace, nárůst chronických onemocnění, nedostatek zdravotnických pracovních kapacit, ale i obecnými očekáváními veřejnosti a jejich preferencemi ve vztahu k modernizaci a personalizovanějšímu přístupu při poskytování zdravotních služeb.
„Do budoucna bude běžné, že řadu věcí budeme s lékaři řešit na dálku z pohodlí svého domova prostřednictvím dnes už běžných digitálních nástrojů. Zároveň není sporu o tom, že digitální zdravotnické technologie mají potenciál změnit způsob poskytování zdravotních služeb, pomáhat v diagnostice, identifikaci rizik a jejich předvídání, poskytovat včasnou, účinnou a bezpečnou péči, a přispívat tak ke zlepšení zdraví obyvatel,“ uvedla Těšinová.
Podle vědců je zřejmé, že bez elektronizace a inovativních technologických postupů, které mají potenciál změnit způsob poskytování zdravotní péče, se do budoucna neobejdeme. Česká republika patří, i přes přijetí zákona o elektronizaci zdravotnictví, stále mezi země s nižší mírou digitalizace zdravotnických procesů. Digitální technologie jsou zaváděny velmi pomalu, přestože podle některých výzkumů se počet zdravotnických zařízení využívajících telemedicínu za poslední rok zvýšil až o třetinu.
„Je třeba hledat cesty směrem k individuálním potřebám pacienta. Ve výsledku můžeme dosáhnout toho, aby digitální zdravotní nástroje zohledňovaly preference, dovednosti a schopnosti každého pacienta a napomáhaly tak personalizovanější zdravotní péči,“ dodala vědkyně.
Rozvoj telemedicíny je tématem dnešní vědecké konference Digitální telemedicína (nejen) pro pacienty, která se koná na půdě Akademie věd. Odborníci chtějí zhodnotit současný stav a stanovit priority pro další období a také pro potřebnou koordinaci ze strany Ministerstva zdravotnictví. Vědci SYRI, kteří se zaměřují na výzkum socioekonomických nerovností ve zdraví, budou vytvářet podklady pro tvorbu strategie rozvoje telemedicíny v ČR.
Konference se koná v Akademii věd ČR a můžete ji sledovat zde: https://youtu.be/T5Ig66OZdWo
Zařazení: seniorní výzkumnice
+420 224 963 274 jolana.tesinova@lf1.cuni.cz 1. lékařská fakulta UK