Světová populace stárne, a roste tak počet lidí, kteří vykazují kognitivní poruchy zahrnující problémy s pamětí, vnímáním nebo pozorností. Vědci odhadují, že podíl lidí s těmito poruchami se do roku 2050 ztrojnásobí. Kognitivní funkce významně ovlivňují kvalitu života ve stáří, protože jejich úbytek vede k poklesu soběstačnosti a schopnosti žít nezávisle.
„Fyzická aktivita má ale značný ochranný charakter proti rozvoji neurodegenerativních onemocnění, a je tak vhodným nástrojem k prevenci těchto chorob,“ uvedla Andrea Dalecká ze SYRI a Masarykovy univerzity.
Vědecké studie zároveň ukazují, že prostředí, ve kterém žijeme, může přímo i nepřímo ovlivnit procesy kognitivního stárnutí. Dosavadní práce se zabývaly především vlivem znečištění ovzduší, dostupností zeleně, případně socioekonomickými charakteristikami čtvrtí, kde lidé žijí. Posouzení dopadů fyzické aktivity ve vzájemné kombinaci s ukazateli prostředí ale příliš nezohledňovaly.
Vědci SYRI nyní všechny tyto charakteristiky analyzovali na příkladu 4 178 respondentů z české populace středního a staršího věku. „Zhoršené kognitivní funkce měli zejména starší lidé žijící ve vzduchem znečištěných nebo sociálně znevýhodněných čtvrtích, kde je nedostatek zeleně,“ uvedla Dalecká.
Studie zároveň odhalila složité vztahy mezi prostředím a fyzickou aktivitou, která hraje roli mediátora. „Život ve znevýhodněném prostředí přispívá k nižší motivaci vykonávat fyzickou aktivitu, což má za následek prohlubování kognitivního stárnutí. Evidence o vlivu prostředí na lidské zdraví nabývá na důležitosti, a proto by se politiky veřejného zdraví měly nerovnostem souvisejícím s životem v nezdravých městech aktivně zabývat,“ doplnila Dalecká.
Odkaz na studii: Sousedské prostředí a kognitivní funkce u populace středního a staršího věku: Zprostředkující role fyzické aktivity – ScienceDirect
Zařazení: juniorní výzkumnice
+420 549 493 244 andrea.dalecka@recetox.muni.cz Výzkumné centrum RECETOX, Přírodovědecká fakulta MU