Problémy budoucích sester jsou patrné už za studia, při praxi je trápí zejména bolesti zad

Aktuálně zveřejněná studie jako první v ČR zkoumá pracovní prostředí z pohledu studentů ošetřovatelství. Vědci se zabývali otázkou, jak fyzické zdraví, psychosociální pracovní podmínky a klinické vzdělávací prostředí ovlivňují schopnost studentů zvládat akademické a klinické nároky. „Naším cílem bylo identifikovat důvody pozdějších odchodů z profese včas a poskytnout vhled do rozvoje odolnosti během odborné profesní přípravy, což může hrát klíčovou roli v udržitelnosti ošetřovatelské pracovní síly,“ uvedla jedna z autorek studie Andrea Gilchrist ze SYRI a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Studenti ošetřovatelství jsou poměrně často nemocní. Absenci z důvodu nemoci v uplynulém roce uvádělo 39,7 % z nich. Co se týče budoucnosti, 12,2 % studentů si není jistých, zda tuto práci budou vykonávat a 1,8 % v ní pokračovat nechce. Problémy jsou už při klinické praxi. Pouze 58,1 % studentů má pocit, že mají dostatek času na dokončení úkolů a jen 36,7 % uvádí, že se mohou podílet na rozhodování o rozdělení práce. Téměř polovina (40,4 %) popisuje klinické prostředí v rámci odborné praxe jako chaotické. „Studenti si naopak pochvalovali sociální podporu, protože 77,6 % z nich vnímalo své vyučující jako vstřícné a 69,8 % shledalo klinické týmy jako podporující. Většina studentů se při klinické práci alespoň občas cítila nabitá energií (81,7 %) a nadšená (72,3 %),“ doplnila Andrea Pokorná ze SYRI.

Hlavním problémem zůstávají fyzické nároky. Více než 80 % respondentů uvedlo bolest v oblasti dolní části zad, následovanou častým výskytem bolesti v oblasti krku, ramen a horní části zad. „Každý z těchto typů bolesti byl statisticky významně spojen se sníženou pracovní schopností, což poukazuje na fyzickou náročnost studia ošetřovatelství a rané odborné klinické praxe,“ sdělila další z autorek studie Denisa Večerková. Ze studie vyplývá, že vysoké nároky pracovní schopnost snižují, zatímco vyšší míra autonomie a sociální opory ji zvyšuje.

Výsledky studie poukazují na potřebu změn zaměřených na zlepšení pracovních a vzdělávacích podmínek studentů. Výzkumníci zdůrazňují nutnost podpory aktivní regenerace a rovnováhy mezi studiem a odpočinkem, úpravy klinické praxe s cílem snížit fyzickou náročnost bez omezení vzdělávacího přínosu. Vysoké školy by se podle Pokorné měly více zabývat také prevencí syndromu vyhoření nebo výukou strategií na zvládání stresu a psychické únavy. Nutné jsou ve zdravotních službách i opatření nulové tolerance šikany a diskriminace a vytvoření mechanismů pro hlášení projevů nevhodného zacházení bez případných rizik a následků. „Vzdělávací programy ošetřovatelských studijních programů by měly pracovní schopnost reflektovat jak teoreticky, tak prakticky a měly by zvyšovat povědomí o fyzických a psychosociálních rizicích ošetřovatelské profese,“ uvedla Pokorná.

Do výzkumu se zapojilo celkem 559 studentů ošetřovatelství starších 18 let. Z nich 83,2 % tuto profesi vnímá jako fyzicky namáhavou, 54,6 % uvádělo práci v nepohodlných polohách, 88,2 % čelilo intenzivním kognitivním nárokům a 62,8 % zažívalo častý časový tlak.

 Zdravotnického personálu je dlouhodobě nedostatek. Některé regiony mluví o stovkách neobsazených míst, v celé ČR jsou to zřejmě tisíce. Problém nedostatku ale není pouze českou záležitostí. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že do roku 2030 bude celosvětově chybět přibližně 4,5 milionu všeobecných sester. Česko se snaží nástup nových zdravotníků do nemocnic uspíšit.