Problém antibiotické rezistence vnímají praktici různě

Od objevu penicilinu v roce 1928 brzy uplyne sto let. Tento fakt změnil na dlouho schopnost lidstva odolávat různým bakteriím a zachránil miliony životů. Už když Alexander Fleming za svůj objev přebíral v roce 1945 Nobelovu cenu, upozorňoval na rizika spojená s jeho nadužíváním. „Právě nadměrné a nevhodné používání antibiotik urychluje vznik a šíření rezistentních bakterií. Proto Světová zdravotnická organizace antibakteriální rezistenci vnímá jako jednu z deseti největších globálních hrozeb,“ uvedla Marhánková.

České vědce zajímalo, jak k problému přistupují tuzemští praktici. Pilotní studie pracovala s odpověďmi od 175 z nich, jiná vědecká práce na toto téma v tuzemsku není. Výsledky ukázaly, že přístup doktorů se liší v různých regionech, odlišně k němu přistupují lékaři a lékařky a záleží také na věku praktiků.

„Lékařky vnímají závažnost problému antibiotické rezistence výrazněji v porovnání s jejich mužskými kolegy,“ uvedla Marhánková s tím, že nejvyšší míru závažnosti v dotaznících uvedlo 53 procent žen oproti 32 procentům mužů. Pokud se ale výzkumníci ptali rovnou na situaci v Česku, za velmi závažné už považovalo riziko jako velmi závažné pouze 29 procent respondentů. „Doktoři vnímají antibiotickou rezistenci sice jako závažný problém, na druhou stranu se ale podle nich přímo nedotýká českého zdravotnického systému. Přitom dopady mohou sami přímo ovlivnit,“ uvedla vědkyně s tím, že čím starší lékaři byli, tím problém vnímali jako méně závažný.

Mezi antibiotiky jsou zároveň rozdíly. Na jedné straně existují preparáty pro nejčastější infekce, které šíří rezistenci bakteriálních kmenů pouze málo, na druhém pólu jsou antibiotika používaná ideálně pouze jako poslední možnost. „Tady se už dotýkáme racionální preskripce léků, která se liší v některých regionech. Ukazuje se, že poměrně malá je v Libereckém, Ústeckém a Karlovarském kraji, což jsou zároveň znevýhodněné regiony. Lokální rozdíly v přístupu přitom mohou dopadat na celý český zdravotní systém, protože antibiotická rezistence nezná hranic,“ dodala Marhánková.

Předchozí výzkumy realizované v rámci pravidelného šetření Eurobarometru ukazují, že v rámci EU existují velké rozdíly k množství užívaných antibiotik. Zatímco v Německu uvedlo zkušenost s užíváním antibiotik 15 procent dotázaných, na Maltě to bylo již 42 procent. Česko se řadí do průměru potřeby antibiotik v rámci EU. Tyto regionální rozdíly mimo jiné ukazují, že spotřeba antibiotik je ovlivňována i specifickým kulturním kontextem a liší se v rámci různých zdravotnických systémů.

Odkaz na článek: https://1url.cz/SJEfb

Foto: www.pexels.com