Příčiny radikalizace české společnosti jsou dlouhodobé

„Chceme-li se dobrat odpovědi na to, co se v posledních měsících v České republice děje a odkud se berou lidé, kteří demonstrují proti vládě, můžeme konstatovat jedno: současná situace je důsledkem několika chybných kroků v minulosti,“ uvedl Charvát.

Prvním problematickým momentem podle něj bylo přehlížení nespokojených občanů během 90. let, přestože šlo o poměrně početnou skupinu. Celá pětina voličů tehdy volila antisystémové strany. Právě tito lidé odmítali politickou transformaci v podobě, v jaké nakonec proběhla. Vedle nich ale postupně rostla i skupina, která přestala k volbám chodit úplně. Tu dnes tvoří téměř dvě pětiny voličů.

„Druhý problém představuje akceptace dezinformační scény během migrační krize, její legitimizace ze strany etablovaných politických stran a subjektů a následně neschopnost české společnosti se proti dezinformačním narativům účinně bránit,“ říká Charvát s tím, že třetí problém se týká zhoršení ekonomické situace části lidí během pandemie covidu a nedostatečné schopnosti někdejší Babišovy vlády zajistit těmto lidem odpovídající pomoc. Situaci podle vědce nezlepšuje ani poměrně slabá komunikace současné vlády během podzimu 2022, která nedokázala uklidnit občany vystrašené skokovým zdražením energií.

„Každý z těchto problémů má jinou váhu, význam a důsledky. Všechny dohromady ale postupně vedou k nárůstu skupiny nespokojených občanů, kteří nedůvěřují stávajícímu politickému systému natolik, že si přejí jeho kompletní přeměnu. Tuto skupinu se pak dlouhodobě snaží oslovovat lidé z dezinformační scény,“ uvedl Charvát. Upozorňuje přitom na skutečnost, že se tak děje jednak z důvodů ryze pragmatických, tak i z důvodů geostrategických, kde svou roli sehrává proruská orientace významné části dezinformační scény.

„Z tohoto pohledu je pak vcelku nepodstatné, zda současné aktivity mají svůj původ ve výslovném ruském zadání, nebo vycházejí z vlastních intepretací dezinformační scény. Jejich důsledkem je rostoucí polarizace a radikalizace společnosti, na kterou jedna část politického mainstreamu zatím nenachází účinnou odpověď, zatímco některé etablované strany se naopak tuto situaci snaží využít ve svůj prospěch,“ říká Charvát. Podle vědce, který radikalizaci české společnosti sleduje dlouhodobě, prošla dezinformační scéna velkou proměnou už za covidu, který ochotu lidí naslouchat dezinformacím akceleroval a který současně mobilizoval řadu lidí, kteří do té doby nijak politicky aktivní nebyli.

Teorie o celosvětovém spiknutí, charakteristické pro krajní pravici, začaly prostupovat dezinformační scénou a spojovat se s narativem o negativních dopadech očkování na lidský organismus. Navíc došlo k mobilizaci významné části obyvatelstva, na které reálně dopadly důsledky opatření proti pandemii. Od začátku roku 2022 pak Evropa čelí další, velmi dramatické krizi, v podobě ruské invaze na Ukrajinu. Pro dezinformační scénu to byl podle politologa SYRI v prvotní fázi války obrovský šok a na několik týdnů se zcela odmlčela. Postupně však najela se stále se zvyšující intenzitou na striktně proruský výklad konfliktu a rozehrála celý repertoár útoků proti Evropské unii, jednotlivým evropským vládám, USA a NATO. Významně jí v tom nahrály zhoršující se ekonomická situace, pokračující post covidová inflace a dramatický nárůst cen energií způsobený samotnou válkou. „Vliv těchto události pak vedl k celé řadě demonstrací, kterých se zúčastnily desetitisíce lidí a které mají pokračovat i letos,“ dodal Charvát. Ústřední téma těchto demonstrací je volání po míru, kterého má být údajně dosaženo zastavením vojenské pomoci Ukrajině, odvoláním sankcí proti Rusku spolu s obnovením nákupu strategických surovin z Ruska. Tento argument pak částečně přebírá ve své kampani i Andrej Babiš, který se tak snaží oslovit nespokojené voliče mobilizované dezinformační scénou.