Tiskové zprávy
Pandemie COVID-19 znamenala extrémní vytížení pro zdravotnické pracovníky v první linii, kteří museli dlouhé hodiny používat osobní ochranné prostředky jako jsou ústenky, respirátory nebo speciální oděvy. Dlouhodobé zatížení vedlo v řadě případů k různým dermatologickým komplikacím. Podle studie Národního institutu SYRI nějakou míru komplikací jako například jako, suchou kůži, svědění, vznik otlaků a oděrek i modřiny, bolest a podobně hlásilo 94 procent z oslovených téměř osmi set zdravotníků. Vzhledem k tomu, že s onemocněním COVID-19 a jinými obdobnými nemocemi, bude zdravotní systém konfrontován i v budoucnu, odborníci navrhují klást větší důraz na preventivní opatření při užívání ochranných pomůcek zejména v případě 12hodinových směn.
Výzkumníci sbírali data u zdravotníků v první linii jak v České republice, tak na Slovensku. Z celkového počtu 795 respondentů byla většina žen (92 %). Více než polovina byla přitom mladší 46 let. „Naše studie prokázala velmi výrazný vliv používání ochranných prostředků na řadu zdravotních komplikací. Celkem 93,8 % zdravotníků uvedlo alespoň jednu komplikaci v souvislosti s používáním dýchacích a obličejových ochranných prostředků, 94,1 % účastníků mělo problémy související s používáním ochranných prostředků rukou, 45,8 % účastníků uvedlo alespoň jednu komplikaci související s celotělovými ochrannými prostředky,“ uvedla Natália Antalová ze SYRI a Ústavu zdravotnických věd Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Problémy se násobily v souvislosti s těmi nejdelšími směnami. „Ti, kteří pracovali ve dvanáctihodinových směnách, měli signifikantně vyšší výskyt bolesti a otlaků za ušima, svědění očí, rtů, akné a podobně,“ uvedla Antalová. Podle výzkumného týmu je proto nutné zapracovat na prevenci.
„Zdravotníci by měli mít prostor na pravidelnou úlevu od ochranných pomůcek, zejména při delších směnách. Kontrola stavu pokožky by měla být prováděna jak během doby jejich využívání, tak v přestávkách, s preventivními strategiemi na podporu zdraví kůže,“ uvedla Andrea Pokorná ze SYRI a Ústavu zdravotnických věd Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, která společně s kolegy doporučuje revizi stávajících pokynů na podporu bezpečnosti a ochrany zdravotnických pracovníků. ,,Doporučuji také využívaní ochranných protektivních krémů a speciálních krytí ke snížení rizika poškození pokožky,“ zdůrazňuje Pokorná.
Nutnost preventivních opatření je akcentována v souvislosti s následujícími čísly, která jsou výsledkem studie vědců SYRI a Ústavu zdravotnických věd Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Nejčastěji hlášenými kožními komplikacemi souvisejícími s používáním ochranných prostředků dýchacích cest a obličeje byly bolest a otlaky za ušima (67,4 %), suchá kůže (50,1 %), svědění očí nebo rtů (44,5 %), akné (36,9 %), vyrážka (36,9 %), zarudnutí kůže (33,3 %) nebo dokonce tlakové léze (33.3 %). Na rukou pak zdravotníci nejčastěji uváděli suchou kůži (78,2 %), svědění (46,9 %), zarudnutí kůže (30,9 %) nebo vyrážku (18,4 %).
Naopak komplikace v oblasti duševního zdraví jako jsou úzkosti a záchvaty paniky, případně bolesti hlavy uváděli zdravotníci jen minimálně. Na druhé straně se posttraumatický syndrom a jeho příznaky rozvíjejí se zpožděním až několika měsíců, lze tak předpokládat, že se situace v této oblasti může s postupem času zhoršovat.
Odkaz na článek: Prevalence of personal protective equipment (PPE)-related injuries among Czech and Slovak healthcare professionals – Science Direct