Tiskové zprávy
Zatím poslední velká daňová reforma v České republice, která vstoupila v platnost v lednu 2021, přinesla řadu pozitivních stimulačních účinků pro ekonomiku, snížila také nerovnost v příjmech i majetku. Velkou otázkou ale zůstává efekt v dlouhodobém horizontu, protože není jasné, jak bude nakonec financována. Podle aktuální ekonomické studie SYRI na toto téma by reformy spočívající ve snížení daní měly být zaváděny pouze tehdy, pokud jsou jejich důsledky a zdroje financování předem jasně určeny.
Nová studie analyzuje dlouhodobé agregátní a distribuční důsledky reformy, tedy důsledky pro ekonomiku jako celek – respektive otázku, kdo na reformě vydělal a kdo nikoliv. Zároveň se soustředí pouze na zdanění příjmů ze závislé činnosti, a tedy pouze na zaměstnance. Reforma, která byla spuštěna jako součást protikrizového balíčku během pandemie covidu‑19, zrušila koncept superhrubé mzdy, snížila mezní sazby pro středněpříjmové skupiny a zvýšila slevu na poplatníka i daňové zvýhodnění na děti.
Vědci zkoumali dva hlavní scénáře, které se liší způsobem financování daňového snížení. V prvním scénáři je výpadek příjmů kryt poklesem vládních výdajů, ve druhém snížením transferů domácnostem. „Důležité je, že v obou scénářích má reforma stimulační účinky. Díky nižší daňové zátěži na práci lidé více pracují a zároveň více spoří. V delším časovém období to vede k vyšší akumulaci kapitálu, vyššímu HDP i soukromé spotřebě,“ uvedl Ctirad Slavík, který v rámci SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na ekonomické dopady zejména proticovidových opatření. Reforma zároveň snižuje většinu ukazatelů nerovnosti příjmů i prosperity.
Vědci formulovali tři hlavní doporučení, jejichž cílem je minimalizovat rizika spojená s budoucími daňovými reformami či obecně změnami politik. První se týká financování daňových škrtů. „Daňové úlevy by měly být vždy doprovázeny jasným a konkrétním plánem, jak budou v dlouhodobé perspektivě financovány. Jinak vzniká zbytečná nejistota a riziko v ekonomice,“ doplnil Marek Kapička, ředitel CERGE a člen SYRI.
V tomto případě zároveň absentovalo důkladné vyhodnocení agregátních i distribučních důsledků. „Daňové reformy by měly být realizovány pouze poté, co jsou analyzovány jejich dlouhodobé efekty,“ dodal Slavík.
Odkaz na studii: https://1url.cz/nJDbi