Tiskové zprávy
Jazykové, systémové a sociální bariéry ztěžují mladým Ukrajincům v Česku přechod na střední školy. Výzkum Národního institutu SYRI ukázal, že studijní aspirace k hladkému průchodu studiem nestačí a bez systémové pomoci mohou představovat i přítěž. Naopak institucionální podpora v kombinaci se schopností vyrovnávat se s nejistotou, plánovat do budoucna a překonávat překážky Ukrajincům výrazně usnadňuje období ukončení základního vzdělání a nástupu do středoškolského systému.
„Přechod na střední školu je pro mladé Ukrajince v Česku mimořádně citlivým obdobím. Jelikož střední vzdělávání už není povinné, může se právě zde rozhodnout, jestli budou v českém vzdělávání pokračovat, nebo se ocitnou mimo něj. Úspěšnost přechodu zásadně ovlivní jejich začlenění do společnosti i budoucí uplatnění,“ uvedl jeden z autorů výzkumu Petr Hlaďo z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity.
Výzkumníci pracovali s konceptem kariérové adaptability, která objasňuje, proč je pro některé mladé Ukrajince přechod mezi základní a střední školou složitější než pro jiné. „Je to schopnost dospívajících poradit si v situaci, kdy se rozhodují o svém dalším vzdělávání a budoucím povolání, ale neví přesně, co je čeká. Znamená umět přemýšlet o budoucnosti, hledat různé možnosti a neztratit důvěru, když se objeví překážky,“ vysvětlil Hlaďo.
Studie ukazuje, že ukrajinští žáci s vysokou mírou kariérové adaptability zvládali přechod hladčeji. Z dlouhodobého hlediska se jim dařilo strategicky plánovat studium i v kontextu válečné situace a nejistoty ohledně dlouhodobého setrvání v Česku. Tito dospívající například souběžně s českou výukou pokračovali i v online studiu na svých původních ukrajinských školách. Studující na této vzdělávací dráze byli přijati na své preferované střední školy a cílili na univerzitní studium.
Naopak velmi nízká úroveň kariérové adaptability u ukrajinských žáků vedla ke složitému či neúspěšnému přechodu na střední školu. Projevovala se nezájmem o vzdělávání a přesunutím odpovědnosti za studium na jiné lidi, například rodiče. Výzkumníci zdůrazňují, že pasivita těchto mladých Ukrajinců nevypovídá o lenosti nebo absenci motivace, ale spíše o pocitu nedostatku kontroly nad svou životní situací a nízkém sebevědomí.
Z výzkumu podle Hlaďa vyplývá, že největšími překážkami pro ukrajinské studující jsou neznalost jazyka, obtížná orientace v neznámém vzdělávacím systému a absence cílené individuální pomoci. Zároveň zdůraznil, že úspěšný přechod na střední školu nezačíná až přijetím. „Ukrajinští žáci potřebují ještě před přijímacím řízením srozumitelné informace, individuální pomoc s výběrem školy, cílenou přípravu na přijímací zkoušky, a hlavně průběžnou jazykovou podporu,“ řekl Hlaďo.
Studie také ukazuje, že samotné vysoké studijní aspirace nemusely vést k úspěšnému a spokojenému studiu. „Pokud se mladým Ukrajincům nedostávalo odpovídajících vzdělávacích příležitostí, vedení a praktické podpory, mohl vzniknout výrazný nesoulad mezi jejich ambicemi a reálnou vzdělávací dráhou. Někteří velmi motivovaní a studijně úspěšní studenti například vnímali svou školu jako příliš málo náročnou a neodpovídající jejich budoucím cílům. To v důsledku vedlo k frustraci, oslabení důvěry v český vzdělávací systém a někdy také k jeho opuštění,“ poznamenal Hlaďo.
V případě, kdy ukrajinští žáci neměli zpočátku velké ambice, ale ocitli se v podporujícím vzdělávacím prostředím, docházelo k opačnému efektu. Postupně získávali větší jistotu, nacházeli smysl ve zvoleném oboru a jejich ambice ve vzdělávání narůstaly. V souvislosti s tím výzkumníci vypozorovali také pocity spokojenosti a stability a postupné prohloubení vztahu k Česku.
Ukazuje se tak, že podpora by neměla končit přijetím na střední školu. Důležité je i to, co se děje po nástupu. „Aby mladí Ukrajinci ve studiu setrvali a úspěšně ho dokončili, je potřeba sledovat, zda zvolený obor odpovídá jejich schopnostem, podporovat jejich začlenění mezi spolužáky a umožnit změnu oboru, pokud se první volba z nějakého důvodu ukáže jako nevhodná,“ uzavřel Hlaďo.
Podle dat z listopadu 2024 chodilo do českých základních škol 98 % ukrajinských dětí ve věku 7 až 15 let. Středoškolského vzdělání v Česku se však účastnilo pouze 85 % mladých Ukrajinců v odpovídajícím věku. V české populaci přitom po dokončení povinné školní docházky pokračuje na střední školy zhruba 97 % dospívajících.
Výzkum proběhl formou tří vln rozhovorů se 17 ukrajinskými studenty a studentkami ve věku 14 až 16 let. První vlna proběhla v dubnu 2023 (před přihlašováním na střední školy), druhá v červnu 2023 (po ukončení období přijímacích zkoušek) a třetí v dubnu 2024 (během prvního roku na střední škole). Autory výzkumu jsou Klára Šeďová, Petr Hlaďo, Kateřina Machovcová, Martin Majcík a Jakub Vlček z Národního institutu SYRI.
|
Odkaz na studii: |
Zdroj fotografie: Palickap / Wikimedia Commons, licencováno pod CC BY 4.0
+420 549 493 520 hlado@phil.muni.cz Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty MU