Tiskové zprávy
Zdravotnictví, společnost jako celek, potažmo celý státní systém dramatickým způsobem zatížila pandemie covid-19, která začala prvními případy v Číně přesně před pěti lety. Obnova společnosti je náročná, s některými následky se potýkáme dodnes, vyplývá z výzkumů Národního institutu SYRI. Pandemie například, kromě přímých a zásadních dopadů na populační vývoj, prohloubila nerovnosti v oblasti zdraví, politickou a sociální polarizaci nebo vedla k poklesu komunitních aktivit v České republice. Institut SYRI tyto jevy zkoumá už více než dva roky, vznikl právě v reakci na pandemii.
Ekonomické, zdravotní nebo jiné typy krizí mají obecně tendenci postihovat zranitelnější skupiny obyvatel a tím zvyšovat míru nerovností. Pandemie COVID-19 tyto dopady na českou společnost potvrdila. Vědci SYRI za využití metod kvantitativní prostorové analýzy našli důkazy o prohlubování regionálních rozdílů ve zdraví během pandemické krize v rámci celého Česka. Nejvíce postižené byly přitom nejzranitelnější regiony a regionální rozdíly v úmrtnosti se výrazně zvýšily. „Výzkum tak odhalil významný vliv regionálních zdravotních výsledků, které jsou klíčové pro identifikaci zranitelných a vysoce rizikových regionů. Ukázal se význam kompozičních faktorů, tedy například sociální a ekonomické struktury obyvatel. Významnou roli však hrály i kontextové faktory, během pandemie covid-19 se jako rozhodující ukázala akceptace preventivních zdravotních opatření, očkování nebo přístup k očkování. Pochopení rozhodujících faktorů, které přispívají ke zvýšené zranitelnosti obyvatel jednotlivých regionů, umožňuje lépe zacílit účinné preventivní mechanismy a strategie,“ uvedla Dagmar Dzúrová, která vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.
Vědci SYRI se zabývají mj. i výzkumem pandemického práva „Kompasem ve složitých otázkách zdravotnické etiky, jako je například zavedení povinného očkování, mohou být některé důležité ústavněprávní principy jako nediskriminace a proporcionalita. To platí i pro oblasti, jako je omezení základních práv v době mimořádných stavů. Stát zároveň musí vědomě a cíleně kultivovat důvěru k institucím, které se na těchto procesech podílí, a hledat vyvážený a funkční vztah mezi expertními stanovisky a politickým rozhodováním,“ uvedl Roman Chytilek ze SYRI.
Z hlediska úrovní vládnutí byla podle něj pandemie úspěšnou zkouškou ohněm zejména pro malé české obce. „Starostové se při řešení každodenních situací museli potýkat s nepřehlednou komunikací a koordinací ze strany státních orgánů, což je vedlo mnohem více k samostatnému rozhodování a improvizaci. Ukázala se i odolnost a soudržnost malých obcí, které si s mnoha problémy dokázaly poradit vlastními silami za pomoci prvků sousedské pospolitosti. Dlouhodobé dopady pandemie zahrnují pokles účasti na komunitních aktivitách, což zdůrazňuje potřebu cílené podpory venkovského rozvoje a oživení společenského života,“ dodal Chytilek, který v SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na právo a vládnutí.
Podle Petry Guasti, která vede v SYRI výzkumnou skupinu zaměřenou na polarizaci společnosti pandemie zvýšila afektivní polarizaci ve společnosti. „Rozdíly v názorech na opatření, očkování a vládní reakce na krizi vedly k posílení negativních emocí mezi různými skupinami obyvatel. Konflikty mezi vládou a opozicí odrážely hlubší ideologické rozdíly a nedostatek ochoty ke kompromisu, což zhoršovalo vnímání schopnosti efektivního řízení krize,“ uvedla Guasti.
Pandemie podle ní rovněž posílila identitární rozdíly, například mezi očkovanými a neočkovanými, a prohloubila sociální konflikty, které překračovaly čistě politické otázky. „Šíření dezinformací a propagandy dále posílilo nedůvěru v média, vědecké autority a státní instituce, což oslabilo demokratický diskurz. Tyto trendy nejen zvýraznily existující polarizační tendence, ale zároveň ukázaly zranitelnosti demokratických procesů v krizových situacích,“ uvedla Guasti.