Pandemie prohloubila dlouhodobou krizi novinářské práce

Vědci SYRI se na různých úrovních zabývali otázkou, jaký měla pandemie vliv na novinářskou profesi a práci, a zároveň tím, zda a jak se proměňuje důvěra ve veřejnoprávní média. 
Data z rozhovorů s novináři a novinářkami ukazují, že pandemie prohloubila dlouhotrvající krizi profese. „Zvýraznila dopady ekonomické krize žurnalistiky a zátěž stále se zvyšujícího pracovního tempa. Není tedy vnímaná přímo jako hlavní ohrožení sama o sobě, ale spíše jako určitý akcelerátor předchozích krizí,“ uvedla Lenka Vochocová ze SYRI.

Některé redakce v pandemické době začaly více reflektovat potřebu péče o duševní zdraví a svým zaměstnancům poskytovaly supervizní či terapeutické služby. Novináři v rozhovorech také zmiňovali význam vzájemné péče o sebe.

Podle Lenky Waschkové Císařové pandemie podpořila v médiích technologický rozvoj, současně ale novinářům ukázala, že technologie nejsou samospásné a je důležité udržovat kontakt tváří v tvář. Pandemie také přispěla k tomu, že redakce postupně mění způsob práce s expertními zdroji.

„Někteří novináři a novinářky zmiňují, že během pandemie začali více promýšlet, komu dát v médiích hlas. Postupně reflektovali pravidlo minimálně dvou nezávislých expertních pohledů jako ne zcela univerzálně použitelné a užitečné a více promýšlejí, zda myšlenkám, jichž je daný expert/expertka nositelem, dávat prostor,“ uvedla Vochocová s tím, že stejně to platí i pro referování o válce na Ukrajině. „Nejenže novináři doplnili počet zdrojů, ale hlavně začali komplexněji přemýšlet o tom, jestli ochota člověka k něčemu se vyjádřit z něj dělá opravdu vhodný zdroj,“ doplnila Waschková Císařová.

Co se týče veřejnoprávních médií, reprezentativní data z období před pandemií, z období pandemie a z doby probíhající války na Ukrajině ukazují, že důvěra v Českou televizi zůstala během krizí v zásadě beze změny. „A to navzdory předpokladu, že v delším krizovém období by důvěra v média měla klesat, protože publika jsou unavena negativitou dlouhodobého krizového zpravodajství, a protože klesají i další typy důvěry, s nimiž je důvěra v média veřejné služby spojena,“ uvedl Jakub Macek ze SYRI. Zároveň se podle něj ukazuje, že stejně stabilní jako samotná důvěra v ČT byly v tomto období i její postojové prediktory, konkrétně postoje k médiím, politické postoje, politická a sociální důvěra.