Tiskové zprávy
Pandemie COVID-19 kladla zcela nové nároky na rychlé změny v legislativě. Nová studie SYRI ukazuje, že právní řád na pandemii nereagoval proporcionálním nárůstem všech typů norem, ale spíše posunem těžiště k nástrojům moci výkonné s vysokou flexibilitou a nízkou stabilitou. Přijímaná opatření se často pohybovala na hraně a někdy i daleko za hranou protiprávnosti, upozorňuje Michal Šejvl z Ústavu státu a práva AV ČR.
Nová studie ukazuje, že pandemie vedla k výraznému nárůstu objemu normotvorby a k významnému přeskupení struktur, v nichž se tato činnost odehrávala. Vedle relativně stabilní tvorby běžných zákonů vznikla paralelní „rychlá dráha“, která sebou nesla hlavní tíhu bezprostřední regulace epidemie a každodenního života. „Tento proces zahrnoval extrémně krátkou legisvakanci, což je stav mezi přijetím a účinností nové právní formy. Tato doba byla často jen formální a nesla s sebou vysokou míru nestability,“ uvedl Šejvl.
Zatímco organické předpisy si do značné míry zachovaly relativně stabilní rytmus přijímání a dlouhodobější účinnost, krizová a mimořádná opatření vytvářela rychle se proměňující regulační prostředí, v němž bylo pro adresáty obtížné udržet přehled o aktuálně platných pravidlech.
„Část pandemických zákonů dnes tvoří izolovanou podsíť. Jde o stále platné, ale prakticky nepoužitelné normy, které mají jen velmi slabé vazby na zbytek právního řádu. To zpochybňuje představu racionálního zákonodárce, který aktivně usiluje o koherenci práva, a spíše naznačuje, že řešení krizí zanechává v právním řádu „evoluční balast“, jenž je třeba v klidnějších obdobích cíleně odstraňovat,“ uvedl Šejvl.
Vědci doporučují, aby budoucí krizová normotvorba byla stabilnější, transparentnější a lépe monitorovaná. Týká se to zejména potřeby jasněji vymezit a hierarchizovat právní režimy použitelně v době krize, zavést minimální standardy pro časování účinnosti, posílit důraz na kvalitu a odůvodnění krizových norem, a nakonec systematicky vyhodnocovat dopady poté, co krize odezní.
Podle Šejvla pandemii COVID-19 můžeme i dnes vnímat jako laboratoř pro zkoumání vztahu mezi rychlostí, objemem a stabilitou práva. „Zkušenost s pandemickou normotvorbou by proto neměla být uzavřena jen v podobě ojedinělé kapitoly právních dějin. Naopak bychom ji měli využít jako impuls pro trvalejší úpravu institucionálního a zákonodárného rámce tak, aby byl český právní řád lépe připraven na další krize, a to způsobem, který kombinuje schopnost rychlé reakce s respektem k hodnotám právního státu, požadavkům právní jistoty a legitimity,“ dodal Šejvl.
Národní institut SYRI zároveň zveřejnil i další studii, která se zabývala proporcionalitou a soudním přezkumem opatření přijatých v době pandemie COVID-19. Tam, kde klasický test proporcionality nemůže být funkční výzkumníci nabízejí nová řešení pro praxi.
Odkaz na studie: https://www.syri.cz/data/uploadHTML/files/PUBLIKACE/proporcionalita-a-soudni-prezkum-opatreni.pdf
https://www.syri.cz/data/uploadHTML/files/PUBLIKACE/kvantitativni-analyza-legistalivy-prijade-v-dobe-pandemie.pdf
Zařazení: seniorní výzkumník
+420 221 990 767 michal.sejvl@ilaw.cas.cz Ústav státu a práva AV ČR