NSS v době pandemie zaujal vyvážený postoj

Mimořádná opatření, která vydávalo Ministerstvo zdravotnictví v době covidové pandemie, trpěla zpočátku řadou nedostatků. Některé bylo možné přičítat rozsahu pandemie, jiné nedostatečnému legislativnímu rámci, který přímo nepočítal s potřebou přijímat natolik omezující opatření z důvodů zdravotních rizik.

„Správní soudy, které na základě žalob přezkoumávaly zákonnost protiepidemických opatření, přijaly v prvních měsících po propuknutí pandemie v České republice poměrně zdrženlivý postoj. Postupně však začaly formulovat požadavky týkající se především potřeby odůvodňovat mimořádná opatření,“ popisuje Ondřejek, který kromě SYRI působí také na katedře teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Tvůrci mimořádných opatření podle něj v řadě případů buď vůbec nesdělovali důvody přijetí určité právní úpravy, nebo tyto důvody byly formulovány jen velmi nekonkrétně. Parlament následně na začátku roku 2021 zakotvil požadavky na odůvodnění protipandemických opatření vydávaných Ministerstvem zdravotnictví do zvláštního zákona. Byla to však až judikatura Nejvyššího správního soudu, která tyto požadavky upřesnila a ve skutečnosti přiměla tvůrce opatření poskytovaná odůvodnění právní úpravy podstatně zkvalitnit.

„Soud v tom, jak má být opatření odůvodněno, přijal perspektivu běžného adresáta práva, který není odborník na zvládání epidemie. Má však právo na to, aby mu bylo srozumitelně vysvětleno, proč dochází k omezení některých jeho práv,“ uvedl Pavel Ondřejek.

Odkaz na článek: https://karolinum.cz/casopis/auc-iuridica/rocnik-70/cislo-3/clanek-12941