Nový mapový portál zobrazuje unikátní data o poválečném dosídlení pohraničí

Změny ve struktuře obyvatelstva českého pohraničí způsobené poválečným odsunem Němců a následným dosidlováním umožňuje prozkoumat nový mapový portál. Jeho autory jsou sociální geografové z Národního institutu SYRI Pavlína Netrdová a Matěj Korčák, na kartografickém zpracování se dále podílel Aleš Hobl.

O tom, že pohraničí prošlo po druhé světové válce rozsáhlou výměnou obyvatelstva, panuje obecné povědomí. „Teprve podrobný regionální pohled a analýza však odhalují skutečný rozsah těchto proměn a jejich prostorovou diferenciaci. Právě ta pomáhá lépe pochopit, proč se historické události v některých částech Česka promítají do současného společenského a regionálního vývoje výrazněji než jinde,“ řekl Matěj Korčák z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy.

Autorský tým při tvorbě mapových aplikací využíval data ze sčítání obyvatelstva z let 1930 a 1950 a dále také dosud nepublikované a čerstvě digitalizované údaje z poválečného soupisu obyvatelstva českých zemí z roku 1947. Cílem tohoto soupisu bylo zachytit populační změny po druhé světové válce a zároveň přerušit sedmnáctiletou odmlku ve sčítání obyvatel, než bude připraven plnohodnotný cenzus.

Unikátnost soupisu spočívá v tom, že sleduje nejen místo pobytu v roce 1947, ale také to, kde se jedinec nacházel na konci druhé světové války. „Tento zdroj tak poskytuje dosud nevyužitý detailní pohled na rozsah, strukturu a prostorové vzorce poválečného dosidlování, které by nebylo možné z běžně dostupných statistických dat rekonstruovat,“ uvedla Pavlína Netrdová z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy.

Změna celkové hustoty zalidnění 1930 až 1950 (v procentech) || zdroj obrázku

Portál obsahuje dvě interaktivní mapové aplikace. První s názvem Struktura obyvatelstva v dosídleném pohraničí vznikla v rámci projektu Periferie a zobrazuje populační vývoj v pohraničních oblastech. Měnící se strukturu obyvatelstva vztahuje ke třem časovým bodům – 1930, 1945 a 1947. Data z roku 1947 představují výsledný stav po skončení hlavních poválečných přesunů, kteří autoři interpretují v kontextu toho, kde se daný člověk žijící v pohraničí nacházel o dva roky dříve, tedy v květnu 1945.

„Lze rozlišit, zda obyvatelé pocházeli ze stejné obce, jiných částí pohraničí, vnitrozemí českých zemí, Slovenska, zahraničí nebo například ze zahraničních vojenských jednotek,“ popsal Korčák. Filtrovat v interaktivní mapě lze právě podle výše uvedených kategorií původu obyvatel. Přepnutí dat k roku 1930 navíc umožňuje zobrazit kategorii „nenahrazeno“, která ukazuje celkový úbytek obyvatelstva mezi lety 1930 a 1947 v důsledku vysídlení českých Němců.

Výzkumníci dále vytvořili dvě typologie pohraničních regionů, které lze v mapové aplikaci zobrazit. Typologie z hlediska intenzity přesídlení a struktury dosídlení je založena na původu obyvatel (stejná obec, obec ve vnitrozemí, zahraniční obyvatelstvo) a podílu obyvatelstva, které nebylo v rámci procesu dosídlení nahrazeno. Celkově tato typologie obsahuje pět typů okresů: