Nedostatek míst v mateřských školách vede ke ztrátám ve státním rozpočtu

Dostupná předškolní péče o děti je obecně uznávána jako důležitý faktor zaměstnanosti matek předškolních dětí, ale to, do jaké míry další zvyšování kapacit předškolních zařízení dokáže zvýšit zaměstnanost žen se velmi liší napříč státy v závislosti na institucionálním nastavení i sociálních normách v dané zemi.

K odhadu dopadu na zaměstnanost matek vědci využívali změn v dostupnosti mateřských škol v čase. Ta se mezi lety 2001 a 2011 velmi zhoršila. „Zatímco v roce 2001 chybělo asi 63 tisíc míst v mateřských školách, v roce 2011 to už bylo více než 105 tisíc. A díky tomuto poklesu dostupnosti mateřských škol bylo v roce 2011 zaměstnáno o 9 000 matek méně,“ uvedla Klára Kalíšková ze SYRI a CERGE-EI.

Nedostatek míst v mateřských školkách tak podle vědců SYRI představuje ztrátu veřejných rozpočtů ve výši 1,2 – 1,7 mld. Kč ročně na daních z příjmu a odvodech těchto žen, které by byly zaměstnané, pokud by měly místo pro své dítě v mateřské škole.

Ačkoli je rozšiřování kapacit mateřských škol velkým politickým tématem a ve veřejném prostoru je často diskutována jeho důležitost, kauzální vliv rozšiřování kapacit mateřských škol na zaměstnanost matek v České republice zatím nikdo příliš nestudoval. Studie výzkumníků ze SYRI je v tomto směru unikátní sondou.

„V rámci výzkumu jsme propojili data ze Sčítání lidu, domů a bytů a ze Školského registru MŠMT a vytvořili tak unikátní databázi zachycující jak poptávku po předškolní péči o děti, tak i kapacitu mateřských škol ve více než 6 000 českých obcích v letech 2001 až 2011. Modelovali jsme také variantu, že mateřská škola není dostupná v obci bydliště. Shromáždili jsme data o dojezdových vzdálenostech do nejbližších obcí, ve kterých mateřské školy jsou, a odhadovali, jakou šanci mají rodiče získat místo v mateřské škole v sousedních obcích,“ popisuje Kalíšková.

Situace v jednotlivých obcích je pochopitelně odlišná. Někde se dostupnost snížila třeba proto, že na kraji obce vyrostlo satelitní městečko, do kterého se nastěhovalo spoustu mladých rodin s předškolními dětmi. V jiné obci mohlo naopak dojít k odlivu mladých rodin nebo obec získala prostředky pro rozšíření mateřské školy, a tak se dostupnost naopak zvýšila.

„Zabývali jsme se otázkou, jak tyto změny v dostupnosti školek ovlivnily zaměstnanost žen s předškolními dětmi. Naše odhady ukazují, že zvýšení dostupnosti míst v mateřských školách o 10 procentních bodů vedlo ke zvýšení míry zaměstnanosti matek dětí předškolního věku o 0,2–0,4 procentního bodu,“ uvedla Kalíšková, která kromě SYRI působí v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR a na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze.

Odkaz na článek (PLOS ONE): https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0288987