Mladí lidé se chtějí angažovat, ne ale přímo v politice

Mladí lidé se angažují zejména s ohledem na vlastní zájem a přimknutí k určitému problému či tématu, které je pro ně důležité. Svou aktivitou chtějí přispět k řešení ekologických problémů, podpořit téma menšin a rovnoprávnosti či přispět k větší osvětě v oblasti LGBT. „Jako bariéru vnímají nedostatečný zájem starších generací o tato témata, vlastní nedostatek času či materiálního zabezpečení,“ uvedl Majcík.

Angažovanost se podle něj může projevovat dvěma způsoby. Za prvé se mladí lidé snaží ovlivňovat své blízké okolí formou debat, diskuzí a přesvědčování. „Druhým, komplexnějším přístupem je účast či budování komunity, která má větší dosah na společnost v jejich okolí. Děje se to v různých iniciativách, sdruženích či neformálních uskupeních s jasnou hodnotovou orientací,“ uvedl Majcík. 

Důležitá je pro mladé lidi také politická participace. Na jedné straně si sice uvědomují vliv politiky na život ve společnosti, aktivnímu zapojení se ale spíše vyhýbají. „Mladí aktivní lidé chtějí měnit společnost, ale nechtějí být přímo politiky. Politika samotná má pro řadu z nich negativní význam,” vysvětlila Veronika Babyrádová.

Mladí velmi citlivě vnímají praktické bariéry. Uvědomují si, že pro vstup do politiky je potřeba mít specifické schopnosti, větší okruh podporovatelů a určité znalosti. „V tomto ohledu se v kontextu podpory veřejné angažovanosti může jevit jako důležitá podpora spolkové činnosti, osvěta o fungování politického systému na školách, ale také možnost participovat např. ve školním či městském parlamentu,“ dodala Babyrádová.

Výzkumníci dělali rozhovory s mladými lidmi na podzim loňského roku. V roli tazatelů byli mladí vědci z Masarykovy univerzity. Se svými respondenty pořídili 68 zhruba hodinových rozhovorů. Z toho 33 bylo s dospívajícími ve věku 15–19 let a dalších 35 s lidmi ve věku 20–24 let. Zastoupeny byly všechny úrovně vzdělání.

Foto: pexels.com