Tiskové zprávy
Migrace bývá často vnímána jako problém, pro trh práce je ale přínosem, protože pomáhá vyrovnávat šoky a udržovat ekonomiku v chodu. Migranti tak z ekonomického pohledu nejsou zátěží, ale zdrojem růstu, odolnosti a efektivity, pokud jsou podpořeni dobře nastavenými politikami. Vyplývá to z aktuální studie Národního institutu SYRI, která se tímto tématem zabývá. Právě nastavení veřejných politik je klíčové, protože zatímco některá opatření umožňují migrantům reagovat na měnící se podmínky na trhu práce, jiná mohou jejich mobilitu omezovat.
„Migranti jsou na trhu práce pohyblivější než místní pracovníci. Obsazují pracovní místa tam, kde chybí lidé, a tím pomáhají zmírňovat mzdové rozdíly mezi regiony napříč ekonomickými sektory,“ uvedl Martin Guzi z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity. Podle předchozích výzkumů byla až čtvrtina nárůstu nezaměstnanosti v EU v době poslední velké ekonomické krize, která vypukla v roce 2008, pohlcena právě migrací. Lidé se jednoduše přestěhovali tam, kde byly lepší podmínky.
Jako příklad uvádí Guzi Irsko, které bylo před krizí označováno jako „keltský tygr“ – stát s rychlým růstem, který přitahoval tisíce migrantů, zejména z Polska, Litvy a dalších nových členských států EU. Stavebnictví, finančnictví i služby nabízely spoustu pracovních míst. Když ale bublina praskla, právě stavebnictví se propadlo jako první. „Migranti v Irsku čelili masivní ztrátě pracovních míst. Mnozí se rozhodli odejít. To sice pro Irsko znamenalo odliv pracovníků, ale zároveň to pomohlo snížit tlak na místní pracovní trh. Bez tohoto ‚odchodu‘ by byla nezaměstnanost ještě vyšší,“ uvedl Guzi.
Krize v roce 2008 zasáhla Evropu tvrdě, ale různě v jednotlivých státech. Zajímavé je, že zatímco v Irsku a Španělsku migranti často zemi opouštěli, v Německu naopak přicházeli, protože tam bylo více pracovních příležitostí i v době recese. Německo se tak stalo magnetem nejen pro vysoce kvalifikované, ale i pro pracovníky se středním a nižším vzděláním. „Velká recese ukázala, že mobilita migrantů funguje jako ‚pojistný ventil‘,“ sdělil Guzi.
Z aktuální studie vyplývá, že méně restriktivní migrační politika a efektivnější integrační opatření mohou působit jako účinný nástroj pro potlačení tržních nerovností. „Migrace je ekonomické plus. Pomáhá totiž obsazovat volná pracovní místa, snižuje nezaměstnanost a tlumí regionální či odvětvové nerovnosti. Migranti zároveň zvyšují schopnost ekonomik přizpůsobit se strukturálním změnám. Samotný volný pohyb pracovníků pak umožňuje pružné přizpůsobení ekonomik šokům a rozdílům mezi regiony,“ vysvětlil Guzi.
Podle vědce otevřená a dobře nastavená migrační politika spolu s účinnými integračními opatřeními podporují pracovní mobilitu migrantů. Přísná omezení nebo nefunkční sociální stát ji naopak mohou brzdit. Důležité je zároveň si uvědomit, že migranti nejsou jedna skupina a liší se podle původu, vzdělání, délky pobytu i rodinného zázemí. Politiky musí tyto rozdíly reflektovat, aby přispívaly k rovným šancím a spravedlivému začleňování. Spoléhat se na migranty zároveň často znamená obsazování míst, která domácí odmítají kvůli horším podmínkám. Politiky proto musí dbát na prevenci zneužívání, férové odměňování a ochranu práv.
Odkaz na studii: https://1url.cz/bJdHI
Zařazení: seniorní výzkumník
+420 549 496 766 Martin.Guzi@econ.muni.cz Ekonomicko-správní fakulta MU