Tiskové zprávy
Mediální pokrytí migrace se mezi Českem a Rakouskem lišilo v míře poukazování na pravdivost či nepravdivost různých tvrzení. Alternativní média v obou zemích odkazovala na (ne)pravdivost více než zavedené deníky. Populisté byli častěji prezentování v kontextu pravdivosti, naopak vládní a evropští politici spíše s odkazy na nepravdivost. Vyplývá to ze studie Aleny Kluknavské z Národního institutu SYRI, na které se podíleli také Olga Eisele z Amsterdamské univerzity a Petro Tolochko z Vídeňské univerzity.
Výzkumníci analyzovali téměř 163 tisíc českých a rakouských článků z let 2013 až 2019 a zkoumali, zda jsou v nich různé výroky a události týkající se migrace popisovány spíše jako pravdivé a reálné, nebo nepravdivé a nereálné.
„V demokratické společnosti není důležitá jen skutečná pravdivost a nepravdivost informací, ale také jak se o pravdivosti diskutuje a kdo má autoritu určovat, co se považuje za (ne)pravdivé. Zkoumání těchto procesů nám pomáhá lépe pochopit, jak média formují veřejnou debatu a legitimitu politiků,“ uvedla Alena Kluknavská z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity.
Porovnání dvou středoevropských mediálních krajin ukázalo, že zatímco rakouské pokrytí migrace bylo stabilnější a tíhlo spíše k tvrzením o pravdivosti, česká média v různých časových bodech výrazně poukazovala jak na pravdivost, tak i nepravdivost výroků a událostí.
„Rakouská média pokrývala situaci v prostředí intenzivnější veřejné diskuze a přímé zkušenosti s uprchlickou krizí, což mohlo vytvořit větší prostor pro zdůrazňování faktů, expertízy a ověřených informací. Česká debata byla více polarizovaná a konfliktně laděná, proto se v ní častěji střídala tvrzení o tom, co je pravda, s obviněními ze lží, manipulace či dezinformací,“ vysvětlila Kluknavská.
Výzkum dále odhalil, že v obou zemích bylo pokrytí migrace ze strany mainstreamových deníků umírněnější a s méně odkazy na pravdivost či nepravdivost než v případě alternativních médií. „Tato média totiž často budují svou identitu na zpochybňování zavedených zdrojů informací a na prezentování ‚alternativních vysvětlení‘ společenských událostí, což může vést k častějšímu utvrzování své pravdivosti a obviňování jiných z nepravdivosti. Mainstreamová média se naopak ve větší míře řídí profesními novinářskými normami, což přispívá ke stabilnějšímu pokrytí,“ uvedla mediální vědkyně.
Studie se dále zaměřila na to, s jakým typem výroků média spojovala různé kategorie politiků. Podle Kluknavské byli například populističtí politici častěji zmiňováni v článcích, kde dominovala tvrzení o pravdivosti. „To naznačuje, že je média prezentovala v kontextu tvrzení o tom, co je pravda, což odpovídá populistické snaze vystupovat jako hlas ‚skutečných lidí‘ a nositel ‚skutečné pravdy‘,“ řekla.
Z výzkumu však vyplynulo, že pokud byli populisté součásti vlády, média je ještě častěji spojovala s tvrzeními o pravdivosti než v případě působení v opozici. „Výkon vládní moci může populistům poskytnou větší legitimitu a autoritu při prezentování vlastních interpretací reality, které následně média rámují jako důvěryhodné,“ doplnila Kluknavská.
Opačná situace nastala, když články pojednávaly o vládních politicích obecně či o politicích na evropské úrovni. V tomto kontextu novináři spíše poukazovali na nepravdivost či nereálnost výroků a událostí, což však podle Kluknavské nemusí znamenat, že tito politici šířili nepravdivá tvrzení.
„Vládní a evropští aktéři jsou vystaveni intenzivnějšímu dohledu a jejich výroky a rozhodnutí jsou častěji předmětem kritiky, zpochybňování či ověřování, obzvláště při politicky citlivých tématech jako migrace. Právě proto se více objevují v kontextu sporů o to, co je pravdivé a co nepravdivé,“ uzavřela Kluknavská.
Analyzované články pocházely z pěti českých a pěti rakouských médií, což pro každou zemi zahrnovalo tři nejčtenější tištěné deníky a dvě nejpopulárnější zpravodajská alternativní média. Články z české části výzkumu pocházely z médií MF Dnes, Právo, Blesk, Parlamentní listy a AC24.cz. Články z rakouské části výzkumu pocházely z médií Der Standard, Die Presse, Kronenzeitung, Wochenblick a Unzensuriert.at. Identifikace populistických politiků vychází z projektu The PopuList, který klasifikuje politické strany na základě odborného konsenzu.
alena.kluknavska@fss.muni.cz Katedra mediálních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních studií MU