Matematika je pro žáky stěžejním předmětem. To, jak ji zvládají, hraje roli v jejich well-beingu

V poslední době se mluví o řadě negativních jevů, které lze vypozorovat u adolescentů. Odborníci mluví o nárůstu duševních potíží u této věkové vrstvy. Právě proto je dobré sledovat, co může kladně či negativně ovlivnit well-being žáků. Zatímco čeština v tomto ohledu není příliš problémovým předmětem, vědci SYRI doporučují více se zabývat matematikou. „Zdá se, že nedostatečná opora ze strany vyučujících u tak zásadního a náročného předmětu může přispívat k negativním emocím i k vyčleňování některých studentů z kolektivu vrstevníků,“ uvedla Lenka Kollerová ze SYRI.

Matematika bývá dospělými i dospívajícími často považována za stěžejní, obtížný a také prestižní předmět. „Pokud se žák či žákyně potýká se školním neúspěchem v matematice v podobě špatných známek, doporučujeme pracovat i se slovním hodnocením, které může poskytnout větší povzbuzení. Vyučující mohou navíc průběžně připomínat těmto žákům a žákyním silné stránky jejich školní práce a dílčí pokroky. To může přispět k tomu, aby se ve třídě cítili lépe a více si věřili,“ uvedla Kollerová.

Role kantorů je v tomto procesu stěžejní. Pokud totiž vyučující matematiky poskytuje celé třídě sociální oporu, tak to negativní afektivitu u žáků a žákyň, kteří mají horší známky z matematiky, pomáhá naopak snižovat. Školy a kantoři by se podle vědců měli věnovat obzvláště ohroženým skupinám, efektivněji pracovat na (sebe)hodnocení školního výkonu a poskytovat studentům oporu. „Učitelé mají možnost významně přispět k lepšímu well-beingu dospívajících. Aby je ale mohli účinně podporovat, potřebují k tomu nejen kvalitní vzdělávání, ale i vhodné pracovní podmínky. Proto je důležité kantory nepřetěžovat jinými povinnostmi než těmi, které přímo souvisí s funkcí pedagoga,“ uvedla Kollerová.

V oblasti prevence vědci doporučují věnovat zvýšenou pozornost emocionálním potřebám dospívajících při zpracovávání negativních emocí. Při prevenci vyčleňování se osvědčuje monitorovat sociální dynamiku ve třídě a aktivně pracovat na začleňování dospívajících. Prevence vyčleňování by měla zahrnovat snahu o zapojení všech žáků a žákyň do aktivit a skupin. Well-beingem studentů se budou vědci zabývat ještě komplexněji. „Zatím máme k dispozici průřezová data z jednoho časového bodu na konci šesté třídy. Lépe daným vztahům porozumíme, až budeme sledovat vývoj v průběhu času,“ dodala Kollerová.

Odkaz na studii: https://1url.cz/s1j7Z